Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Nákupčí informačních a komunikačních technologií

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Detailní informace

Alternativní názvy

Obchodník s ICT produkty a službami,  Pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace,  Manažer dodavatelských vztahů IT oddělení

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102602

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Nákupčí informačních a komunikačních technologií připravuje a realizuje nákup produktů a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), podílí se na tvorbě koncepce zajištění nákupu produktů a služeb v oblasti ICT (strategie sourcingu), na přípravě smluv pro nákup ICT produktů a služeb a sleduje vývoj trhu ICT jak z pohledu technologií, tak i cen.

Pracovní činnosti

  • Tvorba strategie sourcingu.
  • Výběr nejvhodnějších dodavatelů pro jednotlivé ICT služby.
  • Analýza požadavků na nové aplikace a technologie z pohledu možností jejich nákupu.
  • Analýzy zásob ICT produktů/zařízení na skladě a náhradních dílů.
  • Analýzy počtu licencí používaného software a výběr nejvhodnějšího modelu licencování.
  • Analýzy současné i perspektivní nabídky na trhu informačních a komunikačních technologií.
  • Nákup produktů a služeb informačních a komunikačních technologií.
  • Řízení a kontrola poprodejního servisu.
  • Uzavírání smluv na produkty a služby a jejich dodatků - dohod o poskytované úrovni služeb (SLA). Jejich následná průběžná kontrola.
  • Příprava, organizace a realizace výběrových a poptávkových řízení v oblasti ICT.
  • Řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů a projektů dodávky ICT produktů a služeb dle koncepce jejich zajištění (strategie sourcingu).
  • Aktualizace stávajících kontraktů.
  • Řešení reklamací, řešení sporů s dodavatelem.
  • Interní audity průběhu projektů dodávky ICT produktů a služeb, vyhodnocování efektivity nákladů.
  • Budování a řízení partnerství s uživateli ICT v podniku.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. 11
Návrh struktury dohody o úrovni poskytovaných služeb (SLA) a jejich příprava a uzavírání. 10
Průběžné vyhodnocování stávajících a potenciálních dodavatelů prostředků IS/ICT i komplexních řešení. 10
Příprava podkladů o plánovaných nákupech a možnostech jejich zajištění pro management podniku. 10
Správa a řízení nakoupených softwarových licencí. 10
Udržování průběžných kontaktů a kooperace s klíčovými dodavateli IS/ICT, zejména se systémovým integrátorem. 10
Vyhodnocení efektivity nákladů. 10
Vyhodnocování požadavků na pořizování a upgrade technických a softwarových prostředků vyplývajících z navržených architektur, plánovaných projektů i dílčích uživatelských požadavků. 10
Zpracování kompletní dokumentace o probíhajících nákupech. 10
Zpracování výběrového řízení na dodávku ICT služeb. 10
Analýza segmentu trhu ICT produktů nebo služeb a specifikace návrhů na další rozvoj vlastní podnikové informatiky. 9

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Tvorba koncepce programového pořizování a obnovy majetku. 13
Tvorba koncepce investování. 13
Zpracovávání analytických a metodických materiálů v oblasti majetkové. 12
Stanovování hlavních směrů rozvoje, koordinace a metodické usměrňování programového pořizování a obnovy majetku. 12
Tvorba koncepce obchodního nebo podnikatelského zaměření organizace. Koordinace marketingových strategií. 12
Koordinace a stanovování koncepčních záměrů rozsáhlých investičních činností včetně koordinace všech účastníků. 12
Hospodaření a nakládání s vybranými věcmi, majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami v rozsahu stanoveném právním předpisem. 11
Zpracovávání marketingových prognóz a příprava marketingové strategie. 11
Koordinace přípravy a realizace investic, zpracovávání investičních záměrů, koordinace finančního zajišťování investic. 11
Ekonomické analýzy spojené s nákupy nových prostředků, cenová a kvalitativní srovnání. 9
Zajišťování obchodní agendy organizace a její koordinace s ostatními úseky činnosti. 9
Provádění průzkumů a analýz trhu a navrhování obchodních opatření. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru aplikované vědy v inženýrství KKOV 3901R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208R vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Zpracovávání strategických plánů a vizí informačních technologií v rámci řízení fungování informačního systému organizace
Detailní orientace na ICT trhu, v oblasti jednotlivých produktů i služeb
Posuzování a porovnávání ekonomické výhodnosti pořizovaných produktů a služeb
Příprava, organizace a realizace výběrových a poptávkových řízení v oblasti ICT
Interní audity ICT produktů a služeb
Projednávání a uzavírání objednávek s obchodními partnery
Reprezentace zájmů organizace na jednáních s obchodními partnery a dalšími subjekty

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
management obecně
projektový management
management rizik
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
vlastnosti informačních systémů
projektování informačních systémů
sociální psychologie
marketing obecně
průzkum trhu
informatika

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k plánování a organizování práce

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté v oblasti prodeje a nákupu informačních a komunikačních technologií (CZ-ISCO 2434)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 69 764 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 43 060 Kč do 161 340 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.