Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Specialista zahraničního obchodu

Odborný směr:

Obchod a marketing

Odborný podsměr:

nákup a prodej zboží

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

24 000 Kč - 43 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Export/Import manažer,  export/import konzultant

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102017

Datum zveřejnění

15. 3. 2012

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Specialista zahraničního obchodu zpracovává obchodní případy v oblasti zahraničního obchodu.

Pracovní činnosti

  • Zpracování obchodních případů, nabídek – export, import.
  • Komunikace se zahraničními obchodními partnery.
  • Přijímání a zajištění poptávek.
  • Provádění průzkumů a analýz trhu.
  • Příprava obchodních smluv.
  • Zajišťování zahraničně obchodní agendy.
  • Realizace obchodních vztahů.
  • Akvizice produktů podniku v zahraničí.
  • Prezentace produktů ve spolupráci s marketingovým oddělením.
  • Účast a prezentace společnosti na výstavách a veletrzích.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracovávání poptávky dle požadavků klientů a příprava odpovídající nabídky. 9
Realizace analýz o produktech, obchodních teritoriích a konkurenci. 8
Sestavování podmínek obchodních případů ke zpracování obchodních smluv. 8
Koordinace samotné realizace zakázky/obchodního případu ve spolupráci s ostatními odděleními (např. výrobní oddělení, expedice). 8
Příprava veškeré dokumentace pro export (platby, dopravní podmínky apod.). 8
Tvorba a rozesílání akvizičních dopisů a obchodních nabídek v cizím jazyce. 7
Sestavování a aktualizace databáze klientů a obchodních partnerů včetně průběžné komunikace. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru mezinárodní ekonomické vztahy KKOV 6210R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208R nejvhodnější
Ekonomika a podnikání RVP 63-41-N/xx nejvhodnější

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

doporučené - Řízení osobních automobilů - řidičský průkaz sk. B podle vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Nákup a uzavírání smluv
Společenské vystupování a profesionální jednání ve styku se zákazníky i obchodními partnery
Zastupování organizace při jednání se zahraniční účastí
Dojednávání cen, ceníků a cenových podmínek s obchodními partnery
Aktivní prodej produktů a služeb přidělené skupině zákazníků, informování o nabídce produktů a služeb
Vyhodnocování přínosů zahraničních kontaktů pro potřeby organizace
Příprava podkladů pro uzavírání obchodních smluv, popř. objednávek s obchodními partnery
Zpracovávání plánů a metod rozvoje obchodní sítě, organizace prodeje a rozšiřování poskytovaných služeb
Provádění rozborů efektivnosti prodeje, jednotlivých obchodních akcí nebo významných obchodních případů
Navrhování konkrétních okruhů perspektivních výrobních a obchodních aktivit na základě výsledků analýz výzkumu trhu
Dosahování kvality v logistice, při prodeji a v poprodejních službách
Analyzování a monitoring trhu, vývojových trendů a odbytových příležitostí organizace
Vypracovávání nabídek a zákaznických řešení dle požadavků zákazníků a organizace
Zpracování obchodních plánů v souladu se strategií organizace

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
marketing vystavování na veletrzích a komerčních výstavách
ekonomika podnikatelského subjektu obecně
obchodní a peněžní styk se zahraničím
úřední a obchodní korespondence v angličtině
průzkum trhu
marketingové plánování
public relations
obchodní vyjednávání
klientela a potenciální klientela, péče o ni
nespecifikovaný cizí jazyk
dodací podmínky INCOTERMS
způsoby plateb v obchodním styku

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Uspokojování zákaznických potřeb
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Obchodní zástupci (CZ-ISCO 3322)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 513 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 15 185 Kč do 72 463 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Zprostředkovatelé služeb jinde neuvedení (CZ-ISCO 3339)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 30 920 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 18 010 Kč do 51 941 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 737 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 528 Kč do 41 417 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Obchodní referenti (CZ-ISCO 33392)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 31 545 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 18 459 Kč do 53 528 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 31 518 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 664 Kč do 43 165 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.