Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Energetik technik výroby tepelné energie

Odborný směr:

Energetika

Odborný podsměr:

výroba a distribuce tepelné energie

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou; Střední vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

31 000 Kč - 48 000 Kč

Detailní informace

Podřízené specializace

Technolog teplárny , Mistr teplárny , Dispečer teplárny

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103432

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Energetik technik výroby tepelné energie provádí technické práce při zajišťování provozuschopnosti zařízení na výrobu tepelné energie.

Pracovní činnosti

  • Operativní řízení a organizace práce na vymezeném technologickém úseku při zajišťování úkolů stanovených operativním plánem výroby nebo provozu.
  • Operativní řízení systému centrálního zásobování teplem.
  • Zajišťování plynulých a bezporuchových dodávek při dodržování stanovených nebo sjednaných parametrů.
  • Zajišťování likvidace poruchových stavů a operativní řízení poruchových čet.
  • Kontrola dodržování technologických postupů, technologických podmínek, bezpečnostních a hygienických předpisů.
  • Kontrola provádění revizí a pravidelné údržby zařízení.
  • Provádění technického dozoru na pracovištích.
  • Provádění technických zkoušek.
  • Vedení technické a provozní dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Kontrola a zodpovědnost za dodržování místních provozních předpisů pro obsluhu a údržbu technologického zařízení, provádění okamžitých opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků. 7
Provádění úvodní instruktáže, organizace provádění zkoušek a řešení pracovněprávních otázek pro okruh přímo řízených pracovníků. 7
Řízení obsluh hlavního technologického zařízení v elektrárnách a teplárnách s parogenerátory o výkonu nad 300 t/h a turbosoustrojí nad 100 MW. 7
Zodpovědnost za evidenci závad technologického zařízení a za vydávání pracovních příkazů pro údržbářské čety. 7
Kontrola stavu technologického zařízení z hlediska funkce, spolehlivosti, hospodárnosti a bezpečnosti. Provádění okamžitých opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 6
Řízení obsluh hlavního technologického zařízení v elektrárnách a teplárnách s parogenerátory o výkonu do 300 t/h a turbosoustrojí do 100 MW. 6
Řízení obsluh výměníkových stanic. 6
Řízení provozu pomocných technologických celků (zauhlování, odsíření, vodního hospodářství apod.). 6
Zjišťování příčin poruch, poškození a předčasného opotřebení zařízení, navrhování opatření k nápravě. Zpracovávání podkladů pro sestavení protokolu o poruše. 6
Spolupráce s provozem při najíždění a odstavování kotlů. 5

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru servis a opravy strojů a zařízení KKOV 2345L nejvhodnější
Strojírenství RVP 23-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxM vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru automatizace ve strojírenství KKOV 2342M vhodná
Strojírenství a strojírenská výroba RVP 23-xx-M/xx vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení výkonu výrob energií s ohledem na požadovaný či sjednaný odběr
Obsluha řízení provozu a kontrola činnosti úseků v teplárnách, redukčních a výměníkových stanicích
Předávání teplárenských zařízení do opravy, přejímka opravených zařízení
Operativní řešení organizačních a provozních problémů ve svěřeném energetickém úseku
Práce na zařízeních komplexních řídicích systémů, ochran a automatik
Provádění technického dozoru na energetických pracovištích
Vedení technické a provozní dokumentace svěřeného energetického úseku
Stanovování technologických postupů a technologických podmínek pro provozy teplárny

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
zařízení a systémy pro výrobu energie a jejich provoz
prvky, zařízení a systémy automatické regulace
počítačem řízená výroba
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
zařízení a systémy pro výrobu a rozvod tepla a jejich provoz
systémy a standardy jakosti a kvality v energetice
elektrotechnika
měření provozních veličin
bezpečnost práce a požární ochrana

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Duševní zátěž
Zátěž chladem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (CZ-ISCO 3122)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 212 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 414 Kč do 63 319 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 518 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 378 Kč do 48 250 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Mistři a příbuzní pracovníci v elektrotechnice a energetice (CZ-ISCO 31221)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 42 729 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 246 Kč do 63 855 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.