Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Strojní inženýr konstruktér

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Design Engineer,  Mechanical drafter

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102974

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Strojní inženýr konstruktér řídí konstrukční práce, navrhuje a realizuje nová konstrukční řešení výrobků a nové modely, vzory a typy výrobků ve strojírenské výrobě.

Pracovní činnosti

  • Koordinace činností při testování prototypových výrobků v podnikových nebo státních, případně mezinárodních zkušebnách.
  • Vypracovávání příslušných technických podkladů k homologaci výrobku.
  • Provádění technických výpočtů, analýzy navrhovaných řešení pomocí výpočetní techniky, porovnání s technickým zadáním.
  • Samostatná tvůrčí a konstrukční řešení nejsložitějších typů, modelů, tvarů a vzorů výrobků, jejich skupin nebo souborů vzhledem k příslušným technickým normám.
  • Řízení konstrukčních prací a projektů na uceleném typu výrobku od jeho návrhu až po zavedení do výroby.
  • Vypracovávání technických popisů a návodů k používání výrobků.
  • Navrhování složitých konstrukčních řešení strojírenských výrobků na základě designérských návrhů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracovávání konstrukčních podkladů pro výrobu nejsložitějších unikátních, mimořádně technicky náročných sdružených nástrojů a vícenásobných forem s několika dělicími rovinami pro hromadnou výrobu. 12
Vypracování velmi náročných konstrukčních řešení u staveb v průmyslu, dopravě a stavebnictví, např. technologická zařízení válcoven, oceláren, elektráren, rozsáhlých ekologických a vodních staveb, železniční a dálniční mosty atypických rozměrů a tvarů, anténní stožáry a televizní vysílače, velké jeřáby, zakladače a vykladače na skládkách a v přístavech. 12
Vývojová konstrukční řešení nejsložitějších technologických celků, staveb a výrobků založených na funkčně nových principech a parametrech, např. nejsložitější visuté mosty, plně automatizované výrobní a technologické linky, rychlovlaky, letadla apod. 12
Vývojová konstrukční řešení nejsložitějších technologických celků. 12
Konstrukční řešení nových dopravních prostředků nebo jejich částí, provádění technických výpočtů, analýza navrhovaných řešení pomocí výpočetní techniky zda odpovídají technickým zadáním a normám (nárazové simulace, crash testy), korekce a optimalizace technických dat (CAD) dle výsledků. 11
Koordinace skupiny konstruktérů při konstrukčním řešení rozsáhlých investičních celků. 11
Zajišťování metodiky v konstrukční činnosti a výkon funkce hlavního konstruktéra oboru. 11
Zajišťování metodiky v konstrukční činnosti a výkon funkce hlavního konstruktéra oboru. 11
Koordinace skupiny konstruktérů a vývojových pracovníků při testování nových výrobků, při provádění počítačových simulací nárazových, klimatických a zátěžových testů. 11
Zajišťování inovačních cyklů vývoje souboru strojů a zařízení v daném výrobním oboru s tvůrčím využitím počítačové podpory. 10
Aktivní spolupráce na konstrukčních řešeních při odstraňování závažných poruch, havárií a neshod s dokumentací u složitých výrobních zařízení a výrobků. 10
Zpracování podkladů pro technické podmínky včetně metodiky zkoušení technicky složitých, náročných výrobků. 10
Konstrukční řešení prototypů nových strojů a zařízení. Ověřování a aplikace nových technologických prvků, materiálů a vzorů. Řešení úkolů modernizace výrobního a provozního zařízení. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru stroje a zařízení KKOV 2302T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T vhodná
Magisterský studijní program v oboru letecká a raketová technika KKOV 2306T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301T vhodná
Bakalářský studijní program v oboru stroje a zařízení KKOV 2302R vhodná
Magisterský studijní program v oboru vojenská technika strojní KKOV 2304T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenství se zaměřením na ekonomiku a řízení KKOV 2305T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení
Samostatné zpracovávání konstrukčních řešení nejnáročnějších strojírenských výrobků, přípravků, nástrojů, nářadí apod.
Vypracovávání konstrukční dokumentace nejnáročnějších strojírenských výrobků a jejich částí
Volba materiálů a polotovarů pro konstruované součásti, navrhování způsobů jejich tepelného zpracování a povrchových úprav
Pevnostní výpočty složitě namáhaných strojních součástí a kovových konstrukcí
Zpracování postupů, návodů a dalších podkladů pro testování, používání a technické podmínky výrobku, podkladů k homologaci výrobků apod.
Uplatňování technologičnosti, unifikace a typizace při zpracovávání konstrukčních řešení
Provádění ekonomického hodnocení nového výrobku
Řízení konstrukčních prací a projektů na uceleném typu výrobku od návrhu až po zavedení do výroby
Domlouvání konstrukčních řešení s úsekem projekčním, technologickým, ekonomickým a výrobním

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
zásady a postupy konstruování
užitná hodnota a cena výrobku
strojní mechanismy
součásti a mechanismy jemné mechaniky
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
automatizované systémy řízení výroby CAD/CAM
elektrotechnika
hydromechanika, hydraulika, pneumatika
statika
pružnost a pevnost
plastové a termoplastové materiály a jejich vlastnosti
technologie obrábění kovů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.