Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Samostatný technik provozu distribuční soustavy

Odborný směr:

Energetika

Odborný podsměr:

distribuce elektrické energie

Kvalifikační úroveň:

Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program (NSP 6)

Platové rozmezí:

32 000 Kč - 50 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Diplomovaný technik energetik technik provozu

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103285

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Samostatný technik provozu distribuční soustavy provádí specializované technické práce při zajišťování provozuschopnosti elektrických sítí a elektrických stanic.

Pracovní činnosti

  • Zajišťování provozu a údržby elektrických sítí a elektrických stanic.
  • Zpracovávání instrukcí pro provoz a údržbu elektrických sítí a elektrických stanic.
  • Zpracování podkladů pro rozšiřování, modernizaci, opravy a údržbu elektrických sítí a elektrických stanic.
  • Provádění technického dozoru a přejímacího řízení při uvádění zařízení do provozu.
  • Plánování a příprava preventivních prohlídek, revizí a údržby elektrických sítí a elektrických stanic.
  • Vyhodnocování provozuschopnosti elektrických sítí a elektrických stanic a navrhování opatření ke snížení poruchovosti.
  • Koordinace provozu, údržby a oprav elektrických sítí a elektrických stanic.
  • Vedení příslušné technické a provozní dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zajišťování provozních činností na úseku elektrických sítí a elektrických stanic. 9
Příprava rozpisů revizí, údržby a oprav elektrických sítí a elektrických stanic. 9
Provádění rozboru poruch elektrických sítí a elektrických stanic a zpracování návrhů opatření na jejich likvidaci. 8
Zajišťování pohotovostních rezerv. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru energetika KKOV 3907R nejvhodnější
Elektrotechnika RVP 26-41-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnika se zaměřením na ekonomiku a řízení KKOV 2608R vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru elektrotechnika KKOV 2641N vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642N vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Koordinace revizních a údržbářských prací na energetických zařízeních
Zpracování a vedení technické a provozní dokumentace související s provozem energetických rozvoden a jejich zařízení
Vedení záznamů o provozu, revizích a opravách zařízení
Plánování a příprava preventivních prohlídek, revizí a údržby rozvodných zařízení
Kontrola dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů v energetických provozech
Kontrola provozu rozvodných zařízení VN a VVN a rozhodování o potřebných zásazích
Provádění přejímacích řízení při uvádění energetických výrobních a rozvodných zařízení do provozu
Zpracování podnikových metodik v energetice

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
systémy a standardy jakosti a kvality v energetice
elektrotechnika
měření elektrických veličin
venkovní elektrická vedení
zařízení a systémy pro rozvod elektrické energie a jejich provoz
bezpečnost práce a požární ochrana
předpisy a technické normy v energetice

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce)
Flexibilita
Řešení problémů
Plánování a organizování práce

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž chladem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Nemoci cév a nervů horních končetin.
  • Prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.
  • Poruchy prokrvení končetin.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Inženýři elektrotechnici a energetici (CZ-ISCO 2151)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 51 669 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 566 Kč do 88 038 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 886 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 789 Kč do 50 168 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři energetici distribuce energie (CZ-ISCO 21518)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 61 767 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 44 984 Kč do 92 943 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.