Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Samostatný programátor

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 62 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Programátor vývoje aplikací,  Odborný programátor,  Applications Programmer - Develop,  Programmer,  Application Development Manager,  Samostatný programátor senior

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

5779

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

21. 9. 2020

Charakteristika

Samostatný programátor na základě analyticko-projektové dokumentace vytváří počítačové programy, aplikace a řešení a provádí jejich ladění a testování.

Pracovní činnosti

  • Vytváření analytické dokumentace jednodušších aplikací nebo dílčích aplikačních celků.
  • Vytváření datových a objektových struktur a definování jejich vazeb.
  • Programování v příslušném programovacím jazyce na základě analytické dokumentace.
  • Vytváření uživatelského rozhraní aplikací na základě grafických návrhů a požadavků uživatelů.
  • Testování aplikací a úloh.
  • Zpracování systémové dokumentace vytvořeného kódu a podkladů pro uživatelskou dokumentaci.
  • Údržba systémového programového vybavení a projekční dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Optimalizace databází. Vytváření nových modulů a nových verzí. Optimalizace výkonnosti databází. 9
Samostatné vytváření WWW stránek. 9
Programování aplikací ve vyšším objektově orientovaném programovacím jazyce jako například Java, .Net C#, C++. 9
Programování aplikací ve skriptovacích jazycích jako je JavaScript, VBScript, Bash, PowerShell. 9
Vytváření uživatelských aplikací v kontextu celého informačního systému a s vazbami na další databázové systémy a komunikační prostředky. 9
Zajišťování implementace obecných a speciálních programů do určeného prostředí. 9
Zajišťování matematických analýz projekčních úloh včetně návrhů databází a jejich ochrana a údržba. 9
Samostatné zpracovávání programů, jejich testování a odlaďování v rámci programovacích nástrojů systémů výpočetní techniky. 8
Zajišťování integrity dat. Zajišťování propojitelnosti relací. Vytváření relačních databází. Nastavování databází. 8
Zajišťování technologie zpracovávání složitých prováděcích projektů zpracování dat na výpočetních systémech (v počítačových sítích) a provádění úprav těchto projektů včetně úprav technologií daných projektem na podmínky konkrétních provozů. 8
Aktualizování a údržba projekčních a systémových nástrojů (např. číselníky, parametrické moduly). 7
Vytváření uživatelských aplikací na podkladě zpracované projektové dokumentace. 7

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Koordinace analýzy a vývoje aplikačního programového vybavení. 12
Hodnocení a stanovování programovacích prostředků, navrhování architektury programového vybavení, vrcholové úrovně vnějšího rozhraní a rozhraní mezi komponenty programového vybavení, vrcholové úrovně databáze a plánu komplexní integrace pro projekty vývoje informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb. 12
Koordinace programovacích prací na aplikačním programovém vybavení. Zpracovávání dílčího aplikačního programového vybavení s vazbou na hlavní aplikační programové vybavení a s vazbami na další databázové systémy nebo síťového prostředí. 11
Koordinace vývoje aplikačního programového vybavení, návrh jeho systémových komponent, externích rozhraní a databází a zajišťování jeho integrace včetně jejího testování a vývoje testů pro ověřování pro redukované nebo kombinované projekty vývoje informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb, které jsou nezávislé na jiných informačních systémech nebo na ně mají omezené vazby, případně jsou kombinované s dalším externím nákupem a zavedením informačních systémů nebo rozvojem jejich provozu a údržby. 11
Vytváření a testování složitého aplikačního programového vybavení. 10
Zpracovávání návrhu programového vybavení, návrh jeho systémových komponent, externích rozhraní a databází a zajišťování jeho integrace včetně jejího testování a vývoje testů pro ověřování u projektů změn provozu a údržby informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Vyšší odborné vzdělání v oboru výpočetní technika a informační technologie KKOV 2631N nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru informatika KKOV 1801R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná matematika KKOV 1103R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902R vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Programování v příslušném programovacím jazyce na základě analytické dokumentace
Vytváření uživatelského rozhraní počítačových aplikací
Vytváření obsahu relačních databází, nastavení propojení datových schémat a integrity dat
Aktualizace a údržba projekčních a systémových nástrojů (např. číselníky, parametrické moduly)
Vytváření datových a objektových struktur a definování jejich vazeb ve spolupráci analytikem úlohy
Testování aplikací a úloh
Vytváření analytické dokumentace jednodušších aplikací nebo dílčích aplikačních celků
Zpracování systémové dokumentace vytvořeného kódu a podkladů pro uživatelskou dokumentaci
Provádění implementace obecných a speciálních programů do určeného prostředí
Řízení procesu zavádění všech systémových změn v uživatelských aplikacích
Proškolování programátorů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
principy programování
programovací jazyky
vlastnosti informačních systémů
projektování informačních systémů
algoritmizace úloh
testování softwaru
lokalizace softwaru
informatika
softwarová prostředí, operační systémy

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence k flexibilitě
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Interpersonální kompetence
Kompetence ke kooperaci
Výkonové kompetence
Kompetence k výkonnosti
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k aktivnímu přístupu

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Programátoři počítačových aplikací (CZ-ISCO 2514)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 61 216 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 377 Kč do 112 086 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 44 247 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 33 276 Kč do 62 062 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.