Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Samostatný elektrotechnik konstruktér pro elektrické stroje a přístroje

Odborný směr:

Elektrotechnika

Odborný podsměr:

výroba a opravy elektrotechnických zařízení

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 57 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Design Engineer,  Konstruktér pro elektrické stroje a přístroje,  Konstruktér výpočtář,  Konstruktér v elektrotechnice,  Konstruktér pro silnoproud,  Konstruktér pro pohony,  Konstruktér vinutí pohonů a generátorů

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103404

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Samostatný elektrotechnik konstruktér pro elektrické stroje a přístroje zpracovává konstrukční dokumentaci elektrických strojů a přístrojů, provádí elektrotechnické návrhy a zajišťuje zpracování mechanických návrhů.

Pracovní činnosti

  • Výpočet parametrů matematickým a elektromagnetickým výpočtem.
  • Určení rozměrových dispozic elektrických strojů a přístrojů.
  • Určení mechanických a elektrických vlastností elektrických strojů a přístrojů.
  • Tvorba technické dokumentace návrhu elektrických strojů a přístrojů.
  • Testování prototypů elektrických strojů a přístrojů.
  • Tvorba návrhu elektromagnetického obvodu aktivních částí elektrických strojů a přístrojů.
  • Konfigurace mechanických částí elektrických strojů a přístrojů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Dimenzování izolačních vzdáleností, návrh vhodných materiálů a návrh vhodného magnetického obvodu. 9
Dimenzování proudovodných částí dle proudového zatížení. 9
Výpočet B/H křivky, vnitřního odporu a chyby přístrojového transformátoru. 8
Výpočet jmenovitých otáček, výkonu, skluzu, přetížitelnosti, účiníku, účinnosti. 8
Výpočet momentové křivky a reluktančního momentu. 8
Zpracování technické dokumentace návrhu. 8
Konfigurace aktivních částí transformátoru. 7
Konfigurace mechanických částí motoru/generátoru. 7
Sestavení výrobního předpisu elektrického stroje / přístroje. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642R nejvhodnější
Elektrotechnika RVP 26-41-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnická specializace KKOV 2609R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnologie KKOV 2602R vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru elektrotechnika KKOV 2641N vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642N vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Sestavení výrobního předpisu elektrického stroje
Dimenzování izolačních vzdáleností, návrh vhodných materiálů a návrh vhodného magnetického obvodu
Výpočet jmenovitých otáček, výkonu, skluzu, přetižitelnosti, účiníku, účinnosti
Výpočet momentové křivky a reluktančního momentu
Používání technické dokumentace a norem při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních
Dimenzování proudovodných částí dle proudového zatížení
Výpočet B/H křivky, vnitřního odporu a chyby přístrojového transformátoru
Konfigurace mechanických částí motoru/generátoru
Konfigurace aktivních částí transformátoru

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
elektrické stroje a přístroje
fyzika obecně
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
elektrotechnické materiály, vodiče, kabely
zařízení a systémy pro výrobu elektrické energie a jejich provoz
normy elektrických obvodů a instalací
předpisy a technické normy v elektrotechnice
systémy a standardy jakosti a kvality v elektrotechnice
technická a technologická dokumentace v elektrotechnice
bezpečnost práce, požární ochrana a první pomoc při úrazu elektrickým proudem
elektrotechnika
zásady BOZP
zařízení a systémy pro rozvod elektrické energie a jejich provoz
ekonomika a řízení elektrotechnické výroby

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž hlukem
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.
  • Závažná orgánová onemocnění podle druhu neionizujícího záření.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Inženýři elektrotechnici a energetici (CZ-ISCO 2151)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 57 070 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 485 Kč do 93 114 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 42 816 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 891 Kč do 56 606 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři elektrotechnici a energetici projektanti, konstruktéři (CZ-ISCO 21512)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 51 235 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 528 Kč do 86 362 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.