Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Průmyslový inženýr

Odborný směr:

Povolání bez oboru a mezioborová

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

34 000 Kč - 69 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Indrustrial Engineer,  Specialista průmyslového inženýrství,  LEAN specialist,  KVP spezialist ,  Specialista zlepšování procesů,  Business Process Improvement Specialist

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103534

Datum zveřejnění

2. 10. 2018

Datum poslední aktualizace

2. 10. 2018

Charakteristika

Průmyslový inženýr plánuje, projektuje, řídí a implementuje komplexní integrované výrobní systémy a systémy pro poskytování služeb, zabezpečuje jejich vysokou výkonnost, spolehlivost, řízení nákladů, zlepšování procesů, zvýšení produktivity práce a efektivity výroby.

Pracovní činnosti

  • Řízení projektů v oblasti průmyslového inženýrství zaměřené na zlepšování procesů v organizaci.
  • Aplikace metod průmyslového inženýrství v organizaci.
  • Analýza výrobních a nevýrobních procesů v organizaci.
  • Analýza a měření spotřeby práce v oblasti výroby, administrativa a logistiky.
  • Spolupráce na inovacích produktů, procesů a strategických inovacích.
  • Spolupráce na vytváření/změně strategie společnosti.
  • Optimalizace a standardizace výrobních a nevýrobních procesů v organizaci.
  • Identifikace a eliminace plýtvání v procesech organizace.
  • Spolupráce při zavádění norem spotřeby práce na pracovišti.
  • Návrh nových pracovních postupů na zvýšení efektivnosti výroby a produktivity práce v rámci organizace.
  • Kontrola úspěšnosti nástrojů průmyslového inženýrství v organizaci.
  • Moderace workshopů v oblasti zlepšování procesů.
  • Vzdělávání a trénink pracovníků v oblasti zlepšování procesů.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301T vhodná
Magisterský studijní program v oboru ekonomika a řízení v dopravě a spojích KKOV 3707T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikované vědy v inženýrství KKOV 3901T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T vhodná

Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

doporučené - Certifikát architekta podnikových procesů OCEB2 (OMG Certified Expert in BPMN 2 - Business Process Model and Notation; Object Management Group standard)
doporučené - Certifikát řízení jakosti Kaizen
doporučené - Certifikát z metodiky zlepšování procesů Lean Six Sigma Green Belt
doporučené - Certifikát z oblasti procesního a projektového řízení Lean Six Sigma Black Belt

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Identifikace a eliminace plýtvání ve výrobních procesech
Posuzování efektivního uspořádání pracovních procesů
Zpracovávání procesních analýz
Analýza a měření spotřeby práce
Výpočty a rozbory norem, časů a tvorba normativů
Vedení workshopů v oblasti zlepšování procesů
Posuzování a vyhodnocování efektivnosti výrobních a nevýrobních procesů
Stanovování průběhu a vazeb činností a výrobních procesů
Uplatňování principů řízení procesů
Vzdělávání a trénink v oblasti zlepšování procesů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
průmyslové inženýrství
metody průmyslového inženýrství
procesní řízení
integrované systémy řízení
normování práce a pracovního výkonu
normy spotřeby práce
management průmyslových procesů
systémové inženýrství
management kvality
logistika ve výrobě
projektový management

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k výkonnosti
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k plánování a organizování práce

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté v oblasti organizace a řízení práce (CZ-ISCO 2421)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 47 669 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 34 485 Kč do 68 544 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2421 Specialisté v oblasti organizace a řízení práce http://data.europa.eu/esco/isco/C2421