NSP.CZ

Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Energetik specialista správy elektrické sítě

Odborný směr:

Energetika

Odborný podsměr:

distribuce elektrické energie

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 57 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Energy specialist,  Hlavní technik - sítě,  Hlavní technik - elektrické stanice

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103277

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Energetik specialista správy elektrické sítě řídí a zajišťuje odborné činnosti při rozšiřování a obnově energetických sítí VN (vysoké napětí) a NN (nízké napětí) na základě potřeb společnosti i zákazníků.

Pracovní činnosti

  • Řízení prací při zpracovávání dokumentace rozvoje a obnovy elektrických sítí a zařízení.
  • Spolupráce na zpracování koncepce rozvoje a obnovy elektrických sítí.
  • Řízení procesu připojovacích podmínek pro zákazníky a majitele dotčených nemovitostí.
  • Koordinace prací s úsekem rozvoje a dokumentace.
  • Řešení zákaznických požadavků s orgány státní a veřejné správy, majiteli dotčených nemovitostí a zákazníky.
  • Vedení příslušné technické dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracování požadavků zákazníků na připojení nových odběrných míst. 12
Zpracování požadavků zákazníků na přeložky zařízení distribuční soustavy. 12
Vydávání stanovisek k žádostem o připojení a zvýšení rezervovaného výkonu z příslušné napěťové hladiny. 12
Zajišťování poradenských činností ve vztahu k zákazníkům, poskytování informací o parametrech a umístění zařízení distribuční soustavy oprávněným osobám dle energetického zákona. 12
Evidence a tvorba analýz poruch vzniklých na energetických zařízeních společnosti. 11
Specifikace požadavků na dodavatelsky zajišťované služby, včetně technické specifikace, analýzy nabídek, návrhů a výběru smluvních partnerů. 11
Zadávání provozních informací vztahujících se k pracím údržby do systému řízení. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru energetika KKOV 3907T vhodná
Magisterský studijní program ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxT vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
Řešení technických a organizačních podmínek připojení spotřebitelů energií v obvodu energetické služebny
Zajišťování povolení a dalších podkladů v oblasti energetiky od orgánů státní správy
Řešení rozvoje energetických systémů, výrobních a rozvodných zařízení
Plánování investičních procesů v oblasti energetických zařízení a systémů
Používání technické dokumentace a norem při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
systémy a standardy jakosti a kvality v energetice
elektrotechnika
venkovní elektrická vedení
trafostanice
zařízení a systémy pro rozvod elektrické energie a jejich provoz
bezpečnost práce a požární ochrana
předpisy a technické normy v energetice

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Interpersonální kompetence
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k výkonnosti
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Inženýři elektrotechnici a energetici (CZ-ISCO 2151)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 57 070 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 485 Kč do 93 114 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 42 816 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 891 Kč do 56 606 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři elektrotechnici a energetici přípravy a realizace investic, inženýringu (CZ-ISCO 21514)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 64 308 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 43 001 Kč do 101 911 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Inženýři elektrotechnici a energetici přístrojů, strojů a zařízení (CZ-ISCO 21516)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 52 211 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 215 Kč do 93 425 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 41 524 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 33 351 Kč do 55 157 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.