Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Elektroinženýr konstruktér měřících přístrojů

Odborný směr:

Elektrotechnika

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 57 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Projektant měřících přístrojů v elektrotechnice,  Designer of measuring instruments

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103388

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Elektroinženýr konstruktér měřicích přístrojů vede projekty vývoje nových měřicích přístrojů, jejich inovace a modifikace pro jiné oblasti použití, koordinuje činnosti pracovních týmů při realizaci prototypů a poloprovozních zařízení a spolupracuje při zavádění zařízení do výroby.

Pracovní činnosti

  • Analýza požadavků na funkci měřicího zařízení a návrhy možností realizace zařízení.
  • Řízení činností při projektování funkčních celků a designu nových a inovovaných měřicích přístrojů a zařízení.
  • Stanovení pracovních postupů a metod pracovních týmů.
  • Řízení a kontrola činností pracovních týmů projekce a vývoje.
  • Stanovení a řízení aspektů (technických, časových, environmentálních a ekonomických) projektu.
  • Studium odborné literatury vztahující se k úkolu projekce nového měřicího přístroje.
  • Projektová a vývojová činnost zaměřená na využití netradičních principů měření.
  • Řízení a kontrola vedení dokumentace k projektu a vyvíjeným produktům.
  • Celkové vyhodnocení výsledků, fází, postupů a metod projekce a vývoje.
  • Poskytování a prezentace průběžných informací o stavu řešení úkolu.
  • Stanovení postupů pro testování funkčních vzorků, prototypů a finálních měřicích přístrojů a zařízení.
  • Zpracování předávací dokumentace projekce a vývoje nového či inovovaného přístroje pro poloprovoz a výrobu.
  • Spolupráce na zavádění, udržování a zlepšování systému řízení jakosti nebo systému environmentálního managementu (EMS/EMAS) nebo jiného systému řízení z hlediska projektových činností a bezpečnosti.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zapracování výsledků "Výzkumu a vývoje" (VaV) v oblasti elektrických a elektronických měřicích přístrojů do návrhu měřicího přístroje. 10
Tvorba databáze k posuzování životního cyklu výrobku (LCA). 10
Návrh řešení elektronických obvodů s užitím nových elektronických prvků. 10
Vypracování variant návrhu nového měřicího přístroje z hlediska bezpečného užití, spolehlivosti a snadné obsluhy. 10
Autorský dozor a kontrola dodržení platných norem pro měřicí přístroje a zařízení. 10
Stanovování technických, bezpečnostních a provozních požadavků na nové měřicí přístroje elektrických veličin. 10
Tvorba norem pro nové měřicí přístroje elektrických veličin včetně zabezpečení jejich harmonizace s normami EU. 10
Posuzování a testování nových měřicích přístrojů. 10
Dílčí řídicí a odborné činnosti v metrologické službě. 10
Návrh technických parametrů vybrané varianty nového měřicího přístroje. 9
Analýza možností inovace stávajícího měřicího přístroje. 9
Řízení, metodické vedení a koordinace projekčních a vývojových činností v rámci podřízeného pracovního celku. 9
Stanovení harmonogramu a postupu testování funkčního vzoru měřicího přístroje. 9
Vyhodnocení výsledků testování, návrh případných úprav a změn, zabezpečení jejich realizace. 9
Koordinace zpracování dokumentace pro sestavení a výrobu prototypu měřicího přístroje. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru slaboproudá elektrotechnika KKOV 2601T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnologie KKOV 2602T vhodná
Magisterský studijní program v oboru vojenská technika - elektrotechnická KKOV 2611T vhodná
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnická specializace KKOV 2609T vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Čtení technické dokumentace, výkresů a schémat a používání této dokumentace při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních
Měření elektrických a neelektrických veličin a parametrů, vyhodnocování a interpretace naměřených hodnot, přenos dat
Stanovení postupů měření elektrických veličin projektovaným přístrojem
Vyhodnocení výsledků kontrol včetně návrhů na nápravná opatření, vydávání posudků
Provádění technických výpočtů souvisejících s projekty
Stanovování druhu a množství materiálů a polotovarů pro elektrotechnickou výrobu s vysokým stupněm inovace
Analyzování vnějších vlivů působících na užitné vlastnosti surovin, materiálů, polotovarů a výrobků v elektrotechnické výrobě
Zpracování dokumentace k realizaci laboratorního vzorku, funkčního vzorku a prototypu podle předložených podkladů
Kontrola dodržování pracovní a technologické kázně, bezpečnostních a hygienických předpisů
Koordinace prací na řešení výzkumných a vývojových úkolů v elektrotechnice
Řízení pracovního týmu při realizaci návrhu měřicího přístroje
Koordinace prací na řešení projektových úkolů v elektrotechnické výrobě
Realizace konstrukčních řešení s úsekem technologickým, ekonomickým a výrobním

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
prvky, zařízení a systémy automatické regulace
řídicí technika
systémy a standardy jakosti a kvality v elektrotechnice
elektrotechnika
technické kreslení v elektrotechnice
měření elektrických veličin
vnitřní elektrické rozvody a silnoproudá zařízení
elektrické stroje a přístroje
elektronika obecně
elektronické prvky
elektronické a číslicové obvody
elektronické měřicí přístroje a systémy
sdělovací a zabezpečovací technika a systémy
měření provozních veličin
základy elektromagnetické kompatibility (EMC), pojmy a vztahy
bezpečnost práce, požární ochrana a první pomoc při úrazu elektrickým proudem
předpisy a technické normy v elektrotechnice

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke kreativitě
Kompetence k flexibilitě
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k aktivnímu přístupu

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž vibracemi
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Inženýři elektronici (CZ-ISCO 2152)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 57 925 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 623 Kč do 94 680 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Inženýři elektrotechnici a energetici (CZ-ISCO 2151)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 57 070 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 485 Kč do 93 114 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 42 816 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 891 Kč do 56 606 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři elektrotechnici a energetici projektanti, konstruktéři (CZ-ISCO 21512)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 51 235 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 528 Kč do 86 362 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.