Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Business analytik

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Nadřazené povolání:

Analytik IT

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 60 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Analytik informačních a komunikačních technologií,  Návrhář podnikových procesů,  Business konzultant,  Znalostní inženýr,  Informační broker,  Pracovník competitive inteligence,  Byznys konzultant

Příbuzná povolání

Návrhář databází , Návrhář software

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101874

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

11. 6. 2018

Charakteristika

Business Analytik analyzuje, dokumentuje a navrhuje optimalizaci (popř. zlepšení a automatizaci) podnikových procesů v kontextu informačních a komunikačních technologií. Zajišťuje implementaci standardizovaného podnikového software a navrhuje jeho přizpůsobení podnikovým procesům.

Pracovní činnosti

  • Analýza, návrh, dokumentace, standardizace a optimalizace podnikových procesů, včetně identifikace kritických míst.
  • Příprava struktury dokumentace podnikových procesů.
  • Spolupráce na návrhu a řešení aplikační architektury v podniku.
  • Analýzy uživatelských požadavků a jednání se zákazníky/uživateli.
  • Návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy.
  • Specifikace požadavků na softwarové aplikace a nasazování či přizpůsobení (customizace) standardního software.
  • Specifikace nároků a spolupráce na řešení integračních úloh (zejména integrace aplikací a dat).
  • Sledování trendů, standardů a zákonných požadavků v oblasti bezpečnosti dat.
  • Analýza rizik IS/ICT, zajišťování podkladů pro řízení kontinuity činností organizace (business continuity) v případě výpadku IS/ICT.
  • Řízení kvality informačního systému v kontextu mezinárodních norem.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Analýza rizik a bezpečnosti informačního systému. 9
Návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu) na podporu řízení organizace. 9
Analýza a návrh řízení znalostí v organizaci a definování kvalifikačních programů v souvislosti s rozvojem podnikové informatiky. 9
Zavádění nejlepších postupů (best-practices) a mezinárodních norem do podniku a jeho procesů/infrastruktury (ISO, ITIL atd.). 9
Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr komplexních projektů vývoje IS/ICT nebo informačních služeb. 9
Spolupráce na přípravě a údržbě datového modelu organizace. 9
Sběr a analýza požadavků na systém (byznys, uživatelských, funkčních, kvalitativních, implementačních, specifikace reportů). 9
Návrh analytických a plánovacích aplikací (business intelligence). 9
Návrh a identifikace služeb pro outsourcing. 9
Analýzy zralosti podnikového procesu. 9
Analýza vztahů k externím partnerům a návrh aplikací elektronického podnikání. 9
Analýza a návrh testů navrženého řešení. 9
Posuzování, vyhodnocování a výběr projektů změn a provozu a údržby IS/ICT. 9
Zajišťování analytické podpory provozu ICT služeb /monitoring vybraných procesů. 9
Školení uživatelů v oblasti nových funkcionalit podnikových aplikací. 8
Spolupráce při návrhu a implementaci podnikové architektury. 8

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Systémové specializované práce spojené s projekty vývoje systémů informačních a komunikačních technologií, programového vybavení nebo informačních služeb, které jsou nezávislé na jiných informačních systémech nebo mají na ně omezené vazby, případně jsou kombinované s dalším externím nákupem a zavedením informačního systému nebo rozvojem jejich provozu a údržby. 12
Projekční řízení informačních systémů s rozsáhlou hierarchickou strukturou a vazbami na jiné informační systémy, s rozsáhlou databází popřípadě s celostátní topologií, tj. metodické, analytické, normotvorné a jiné odborné činnosti a projektování informačních systémů. 12
Tvorba koncepce informačních a komunikačních systémů. 12
Systémové práce spojené s vývojem projektů změn provozu a údržby systémů informačních a komunikačních technologií, programového vybavení nebo informačních služeb, například definování modelů a výstupů, analýza systémových požadavků (funkcí a schopností, uživatelských a bezpečnostních požadavků, požadavků na rozhraní, provoz a údržbu), navrhování architektury systémů informačních a komunikačních technologií a integrace jeho složek s jinými systémy, kvalifikační testování, instalace, přezkoumávání a ověřování jejich funkce. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru aplikované vědy v inženýrství KKOV 3901R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208R vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Metodické stanovování cílů
Příprava reportu o projektu a jeho prezentace
Specifikace očekávaných efektů, jejich argumentace a komunikace se zadavateli a uživateli navrženého nebo implementovaného řešení IS/ICT
Schopnost rychlé orientace v podnikových procesech z oboru zákazníka
Analyzování procesů, legislativních a technických podmínek a požadavků uživatelů
Identifikace vhodných modelovacích nástrojů/prostředí
Vytváření formální specifikace modelů softwarových systémů
Vytváření analytického a logického/fyzického modelu systému
Používání metodiky pro modelování informačních toků, rozhraní, uživatele (UML, CASE)
Implementace CASE nástrojů
Zajištění bezpečnosti a ochrany dat včetně jejich zálohování
Provádění konzultačních služeb a metodického řízení uživatelů aplikací

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
projektový management
management rizik
systémové inženýrství
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
vlastnosti informačních systémů
projektování informačních systémů
metodika modelování infomačních toků a rozhraní
související právní předpisy a základní pojmy z oblasti ICT
management průmyslových procesů
procesní řízení
management velkých podniků a společností
management obecně
zásady vedení pracovního kolektivu
zásady vedení porad
management kvality

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce)
Samostatnost
Aktivní přístup
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění páteře.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Systémoví analytici (CZ-ISCO 2511)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 62 729 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 34 268 Kč do 125 149 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 43 544 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 929 Kč do 59 639 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.