Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Zkušební technik

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

montáž, opravy, seřizování strojů, přístrojů a zařízení

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou; Střední vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102981

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Zkušební technik provádí funkční zkoušky, ověřování a vyhodnocování předepsaných parametrů u výrobků.

Pracovní činnosti

  • Provádění funkčních zkoušek, ověřování a vyhodnocování předepsaných parametrů.
  • Seřizování výrobků.
  • Hodnocení výsledků zkoušek a vydávání zkušebních protokolů.
  • Vedení příslušné dokumentace.
  • Podávání návrhů na opatření směřujících k odstranění závad.
  • Ověřování kalibrace měřidel.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Navrhování a ověřování postupů a zařízení pro separaci a slévání drahých kovů včetně kovů platinových. 10
Provádění předepsaných zkoušek při vývoji nových výrobků. 9
Zkoušení, ověřování a porovnávání parametrů prototypů nebo nových výrobků včetně navrhování zkušebních metod. 9
Schvalování zahájení výroby. 8
Navrhování opatření směřujících k odstranění závad. 8
Ověřování kalibrace měřidel. 8
Vyhodnocování dat pomocí statistických metod. 8
Provádění funkčních zkoušek, ověřování a vyhodnocování předepsaných parametrů u výrobků, hodnocení jejich způsobilosti, vypracovávání zkušebních protokolů. 8
Provádění „kritické kontroly prvního kusu“. 7
Přezkoušení výrobku přijatého k reklamaci. 7
Zpracování výstupní dokumentace výrobků. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru strojírenství KKOV 2341L nejvhodnější
Mechanik strojů a zařízení RVP 23-44-L/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technický interdisciplinární KKOV 3941L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru technický interdisciplinární KKOV 3941M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxL vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru puškař KKOV 2369H vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxM vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru montáž strojů a zařízení KKOV 2344L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru servis a opravy strojů a zařízení KKOV 2345L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru servis a opravy strojů a zařízení KKOV 2345M vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Analyzování vlivů působících na užitné vlastnosti surovin, materiálů, polotovarů a výrobků v strojírenské výrobě
Posuzování kvality vstupních surovin, provozních parametrů a kvality výrobků při výrobních procesech
Kontrola dodržování technologických postupů ve strojírenské výrobě
Navrhování metod kontroly jakosti ve strojírenské výrobě
Orientace ve vyhláškách a technických předpisech týkajících se řízení, obsluhy a běžné údržby strojů a zařízení
Ověřování kvality výroby
Orientace v normách a strojírenské technické dokumentaci
Používání měřicí a zkušební techniky
Měření technických veličin
Evidování technických dat o průběhu a výsledcích práce
Diagnostikování závad technických zařízení

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické parametry strojírenských výrobků
nástroje, přípravky a měřidla ve strojírenství
měření elektrických veličin
elektronické měřicí přístroje a systémy
fyzika obecně
pružnost a pevnost
defektoskopie
metrologie fyzikálních veličin

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž chemickými látkami
Duševní zátěž
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Poruchy vidění.
  • Závrať jakékoliv etiologie.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Poruchy prokrvení končetin.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy.
  • Chladová alergie.
  • Prognosticky závažné poruchy sluchu.
  • Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí.
  • Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.