Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Technik výroby hudebních nástrojů technolog

Odborný směr:

Dřevařská výroba a nábytkářství

Odborný podsměr:

výroba a opravy hudebních nástrojů

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou; Střední vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

28 000 Kč - 49 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Musical instrument production technologist,  Manufacturing engineer,  Výrobní technolog

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103475

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

2. 10. 2018

Charakteristika

Technik výroby hudebních nástrojů technolog stanovuje technologické postupy výroby hudebních nástrojů nebo zajišťuje technologickou přípravu výroby.

Pracovní činnosti

  • Zajišťování a organizace technologické přípravy výroby hudebních nástrojů.
  • Stanovení způsobů uspořádání, průběhu a technických podmínek výroby nebo provozních procesů.
  • Stanovení technologie povrchových úprav hudebních nástrojů.
  • Stanovení druhu a množství surovin a materiálu při výrobě hudebních nástrojů.
  • Optimalizace výrobních procesů a postupů výroby hudebních nástrojů.
  • Vypracování technologických postupů dle zpracované technické dokumentace.
  • Provádění technického dozoru na pracovištích a kontrola dodržování technologických postupů.
  • Provádění technických zkoušek.
  • Tvorba a vedení technické dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Dozor nad stavem technické přípravy výroby především z hlediska stavu opotřebení přípravků, technologické kázně, bezpečnosti práce na svěřeném úseku výroby. 7
Samostatné zavádění progresivních technologií, snižování ztrátových mezioperačních časů výrob, navrhování vhodnějších materiálů a zavádění dalších racionalizačních opatření ve výrobě hudebních nástrojů. 7
Stanovení technologického postupu povrchových úprav hudebních nástrojů a jejich polotovarů (např. v technologií broušení, leštění, odmašťování, mytí). 7
Určování výrobní technologie nebo výrobních postupů pro typově opakovanou výrobu (např. výroba běžných nástrojů, přípravků, polotovarů a součástí, které se liší jen rozměry, tvarem a použitým materiálem). 7
Sledování stavu předané technologie především z hlediska dodržování stanoveného technologického postupu včetně stavu přípravků a nářadí při dodržování zásad bezpečnosti práce. 6
Ověřování nových postupů, spolupráce na realizaci technologických změn a inovačních aktivit. 6
Stanovování technologických postupů rutinních obslužných nebo manipulačních výrobních operací bez využívání složitějšího nebo řemeslného zařízení (příprava materiálu). 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru výroba hudebních nástrojů KKOV 3343L nejvhodnější
Výroba hudebních nástrojů RVP 33-43-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru výroba hudebních nástrojů KKOV 3343M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru dřevařství KKOV 3341L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru nábytkářství KKOV 3342M vhodná
Operátor dřevařské a nábytkářské výroby RVP 33-41-L/01 vhodná
Nábytkářská a dřevařská výroba RVP 33-42-M/01 vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení technologického úseku výroby hudebních nástrojů
Stanovování technologie povrchových úprav hudebních nástrojů
Stanovování druhu a množství surovin a materiálů pro výrobu hudebních nástrojů
Stanovování technologických postupů pro výrobu hudebních nástrojů
Navrhování opatření ke zlepšení jakosti a kvality ve výrobě hudebních nástrojů
Navrhování technlogických změn ve výrobě hudebních nástrojů
Provádění technických zkoušek ve výrobě hudebních nástrojů
Kontrola dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů ve výrobě hudebních nástrojů
Vypracování protokolů o výsledcích kontrol ve výrobě hudebních nástrojů
Vedení technické dokumentace výroby hudebních nástrojů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technologie výroby a oprav hudebních nástrojů
normy a technické podklady pro výrobu hudebních nástrojů
systémy a standardy jakosti a kvality v oblasti hudebních nástrojů
bezpečnost práce a požární ochrana
ekonomika a řízení výroby hudebních nástrojů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Kooperace (spolupráce)
Kreativita
Uspokojování zákaznických potřeb
Samostatnost
Řešení problémů

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Technici v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 3119)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 991 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 154 Kč do 60 152 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 814 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 637 Kč do 48 919 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Technici technologové, normovači v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 31193)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 075 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 347 Kč do 60 471 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.