Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Technik měření v elektroenergetice

Odborný směr:

Energetika

Odborný podsměr:

distribuce elektrické energie

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

28 000 Kč - 45 000 Kč

Detailní informace

Další odborné směry S2

montáž a opravy silnoproudé elektrotechniky a rozvodů

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103300

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Technik měření v elektroenergetice provádí činnosti spojené s obsluhou a servisem zařízení určených pro měření odběru a kvality elektrické energie.

Pracovní činnosti

  • Kontrola odběru elektrické energie, elektroměrové a odečtové služby.
  • Měření množství a kvality vyráběné, dodávané a odebírané elektrické energie.
  • Evidence stavu měřidel při odběru elektrické energie.
  • Navrhování nápravných opatření ke zlepšení kázně při odběru elektrické energie.
  • Kontrola odběrové kázně zákazníků.
  • Vedení příslušné technické a administrativní dokumentace.
  • Technické vyhodnocení problémů a řešení anomálií při provozu měřicích zařízení.
  • Správa a udržování elektronické dokumentace, nastavení měřicích zařízení.
  • Udržování parametrizačních softwarů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Kontrola dodržování připojovacích předpisů a odstraňování závad na technických zařízeních. 7
Měření elektrické energie v sítích NN a na distribučních trafostanicích, zjišťování závad elektrických zařízení způsobujících rušení radiového signálu včetně prověřování stížností. 7
Zajišťování evidence měřidel podle typů a kusů. 6
Zajišťování technických podmínek realizace zakázky. 6
Zajišťování měření odběrů a jejich odečtu, včetně kontroly chodu technických zařízení u odběratelů. 5

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektrotechnika KKOV 2641M nejvhodnější
Elektrotechnika RVP 26-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika KKOV 2641L vhodná
Mechanik elektrotechnik RVP 26-41-L/01 vhodná
Mechanik elektrotechnik RVP 26-41-L/01 vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Evidence stavu měřidel při odběru elektrické energie
Navrhování nápravných opatření ke zlepšení kázně při odběru elektrické energie
Měření množství a kvality vyráběné, dodávané a odebírané elektrické energie
Kontrola odběru elektrické energie, elektroměrové a odečtové služby a kontrola odběrové kázně zákazníků
Používání technické dokumentace a norem při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních
Metodické řízení elektroměrové služby na energetických služebnách

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
zařízení a systémy pro výrobu elektrické energie a jejich provoz
metody hodnocení spotřeby elektrické energie a řízení této spotřeby
systémy a standardy jakosti a kvality v energetice
elektrotechnika
měření elektrických veličin
elektronické měřicí přístroje a systémy
zařízení a systémy pro rozvod elektrické energie a jejich provoz
bezpečnost práce a požární ochrana

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Výkonnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Elektrotechnici a technici energetici (CZ-ISCO 3113)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 40 555 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 649 Kč do 66 882 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 34 326 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 906 Kč do 45 456 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Ostatní elektrotechnici a technici energetici (CZ-ISCO 31139)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 43 077 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 593 Kč do 60 616 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.