Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Strojní inženýr pracovník řízení jakosti

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Quality Manager,  Metodik řízení jakosti,  Manažer řízení jakosti,  Manažer jakosti

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102972

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Strojní inženýr pracovník řízení jakosti vyvíjí, vyhodnocuje a do praxe zavádí systémy řízení a koordinuje činnosti při zavádění těchto systémů ve strojírenském podniku.

Pracovní činnosti

  • Zpracování návrhů koncepce a metod řízení jakosti ve vztahu k cenové strategii a technologickým podmínkám.
  • Navrhování optimalizace procesů a procesního modelu organizace s cílem neustálého zlepšování organizace.
  • Koordinace rozvoje činností při zajišťování požadované kvalitativní úrovně vstupů, procesů a výstupů a organizace komplexního systému řízení jakosti.
  • Koordinace rozvoje činností při zpracování technickoekonomických rozborů a studií jakosti.
  • Vyhodnocování jakosti a kvality výrobků, výkonů, služeb a jiných výstupů a řízení činností při zavádění navrhovaných opatření.
  • Zabezpečování kvality v jednotlivých fázích vývoje a přípravy výroby, organizace validace procesu vývoje a přípravy výroby.
  • Vyhodnocování ekonomických ztrát a nekvality, návrh, koordinace a řízení opatření zajišťujících eliminaci ekonomických ztrát a nekvality.
  • Navrhování testovacích metod potvrzujících shodu produktu s požadavky zákazníka, norem a příslušné legislativy.
  • Řízení systému hodnocení a třídění jakosti, přejímacích podmínek, postupů a výstupů.
  • Koordinace činností při zajišťování uplatňování norem příslušnými uživateli včetně kontroly a dozoru.
  • Koordinace činností při zajišťování tvorby technických norem a normativů a jejich uspořádání do sborníků.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Realizace SOP (Start Of Production). 11
Koordinace činností při vyvoji a realizaci metod systému řízení kvality ve všech oblastech výrobního procesu a služeb podle stanovených norem (např. ISO, EHS, VDA, EHK) s ohledem na stanovené finanční a kvalitativní cíle společnosti. 11
Vytváření emergency plánů v oblasti systému řízení kvality a ostatních systémů řízení. 11
Tvorba dokumentace k BCM (Bussiness Continuity Management). 11
Vyvíjení a zavádění metod řízení jakosti a managementu kvality ve všech oblastech výrobního procesu a služeb podle stanovených norem (např. ISO, EHS, VDA) s ohledem na stanovené finanční a kvalitativní cíle společnosti. 10
Koordinace činností při ověřování účinnosti zavedených kvalitativních opatření a systémů jakosti a provádění systémových, procesních a produktových auditů s ohledem na požadavky zákazníka. 10
Spolupráce se zkušebními a certifikačními orgány při získávání certifikátů (atestů) na výrobky (služby) vlastní produkce. Vystavování „Prohlášení výrobce o prokázání shody výrobku“. 10
Návrh vnitřní organizační normy v oblasti řízení jakosti a kontroluje jejich dodržování. 10
Zpracování potřebných výkazů a komentářů o jakosti výrobků, zmetkovitosti a reklamacích. 10
Koordinuje provádění metrologického zabezpečení a měrovou službu v souladu se zákonnými normami a pokyny příslušného úřadu. 10
Vytváření a řízení dokumentace systému řízení kvality, zabezpečování její návaznosti a odstraňování duplicit. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru stroje a zařízení KKOV 2302T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru letecká a raketová technika KKOV 2306T vhodná
Magisterský studijní program v oboru vojenská technika strojní KKOV 2304T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenství se zaměřením na ekonomiku a řízení KKOV 2305T vhodná
Magisterský studijní program v oboru metalurgické inženýrství KKOV 2109T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení
Zpracování technickoekonomických studií, rozborů a prognóz jakosti ve strojírenské výrobě
Zjišťování příčin snížené kvality strojírenských výrobků a návrhy opatření k dosažení předepsané jakosti a kvality
Zpracování plánů řízení jakosti nových výrobků a procesů ve strojírenské výrobě
Stanovování způsobů hodnocení a třídění jakosti a přejímacích podmínek ve strojírenské výrobě
Orientace v normách jakosti a kvality ve strojírenství
Vyhodnocování systémů řízení jakosti v organizaci strojírenské výroby
Dohled nad prováděním revizí a zkoušek technické způsobilosti technických zařízení z hlediska předepsané jakosti a kvality
Koordinace zpracování technickoekonomických studií, rozborů a prognóz jakosti ve strojírenské výrobě
Metodické řízení vstupní, výstupní a mezioperační kontroly ve strojírenské výrobě
Metodické řízení normalizace, metrologie a zkušebnictví ve strojírenské výrobě
Koordinace řízení jakosti, normalizace a zkušebnictví ve strojírenské výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
strojní mechanismy
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
automatizované systémy řízení výroby CAD/CAM
personální management

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.