Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Strojírenský technik technolog

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

montáž, opravy a seřizování dopravních prostředků

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Alternativní názvy

Mechanical engineering technologist,  Technolog výroby,  Výrobní technolog

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102971

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Strojírenský technik technolog stanovuje technologické postupy a zajišťuje technologickou přípravu strojírenské výroby.

Pracovní činnosti

  • Čtení technických výkresů výrobků nebo dílů a navrhování nejefektivnějších způsobů a postupů jejich výroby, montáže, kompletování, povrchových úprav, balení a expedice.
  • Navrhování technických prostředků a jejich počtu, druhu a typu strojů a strojního zařízení pro výrobu na základě stanoveného postupu výroby a cílové kapacity.
  • Zajišťování a organizování technologické přípravy strojírenské výroby, navrhování uspořádání strojů a přípravků, toku materiálu, návaznosti pracovišť a ostatních technických podmínek.
  • Ověřování nových postupů výroby, spolupráce na realizaci technologických změn a inovačních aktivit.
  • Zajišťování technické přípravy změn sortimentu a zavádění nových produktů.
  • Vedení technické dokumentace.
  • Kreslení v CAD systémech.
  • Kontrolní měřící činnosti z hlediska dodržování technologických postupů.
  • Sledování a vyhodnocování nákladů, optimalizace volby polotovaru a technologického postupu.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Stanovování průběhu provozních činností zajišťovaných větším počtem zaměstnanců a se značnou intenzitou vazeb mezi dílčími provozními jednotkami, popřípadě s využíváním složitějšího provozního zařízení, například údržba strojů a zařízení, stavební údržba. 13
Stanovování technologických postupů a technických podmínek ucelených částí výrob využívajících běžné univerzální stroje a zařízení, omezený rozsah a kvalitu surovin a materiálů, nástrojů, přípravků apod. 12
Samostatné určování technologických postupů a způsobů provádění konzervace a ukládání různých druhů vojenské techniky a materiálu v rámci odborné pomoci vojskům Armády České republiky. 11
Provádění příslušného dozoru a přejímání SZ při implementaci technologického zařízení výrobního podniku. 10
Vyhodnocení nabídky SZ a výrobní technologie v investiční fázi projektu zavádění nové technologie výroby. 9
Vypracování technologických postupů a technických podmínek vysoce kvalifikovaných a přesných výrob využívajících CNC stroje a výrobní zařízení (např. výroba lisovacího nářadí v nářaďovnách). 8
Stanovení průběhu provozních činností (zpravidla v rámci organizace) zajišťovaných větším počtem zaměstnanců a se značnou intenzitou vazeb mezi dílčími provozními jednotkami, popř. s využíváním složitějšího provozního zařízení (např. vícedruhové vnitropodnikové dopravy, stravovacího a ubytovacího provozu, údržby strojů a zařízení, stavební údržby apod.). 7
Stanovení technologických postupů a technických podmínek ucelených částí výrob využívajících běžné univerzální stroje a zařízení, omezený rozsah a kvalitu surovin a materiálů, nástrojů, přípravků apod. (např. jednoduché montáže spotřebního zboží a lisování zatepla). 7
Určování výrobní technologie nebo výrobních postupů pro typově opakovanou výrobu (např. sériová výroba běžných nástrojů, přípravků, polotovarů a součástí, které se liší jen rozměry, tvarem a použitým materiálem). 7
Vypracování technologických postupů dle zpracované technické dokumentace. 7
Provádění náměrů spotřeby práce (chronometráží). Shromažďování a kompletace podkladů pro tvorbu norem a normativů spotřeby práce. 6
Stanovení průběhu jednoduchých provozních činností zpravidla se vztahy v rámci malého organizačního celku nebo s malým počtem ovládaných prvků. 6
Stanovení technologických postupů rutinních obslužných nebo manipulačních výrobních operací bez využívání složitějšího nebo řemeslného zařízení (příprava materiálu). 6
Výpočet norem spotřeby práce na základě časových studií a sborníků norem. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxM nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxL nejvhodnější
Strojírenství RVP 23-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru hutní výroba a druhovýroba KKOV 2143M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru slévárenská výroba KKOV 2144L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru hutní výroba a druhovýroba KKOV 2143L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru slévárenská výroba KKOV 2144M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru technický interdisciplinární KKOV 3941L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika KKOV 2641L vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Měření rozměrů
Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení
Stanovování standardních technologických postupů a technologických podmínek pro jednotlivé úseky strojírenské výroby
Kontrola dodržování technologických postupů v strojírenské výrobě
Provádění technického dozoru na pracovištích strojírenské výroby
Stanovování standardních technologických postupů a technologických podmínek pro typově opakovanou strojírenskou výrobu
Stanovování druhů polotovarů a množství materiálů pro strojírenskou výrobu podle konstrukční dokumentace
Provádění technických zkoušek v strojírenské výrobě
Stanovování komplexních technologických postupů a technických podmínek pro inovované a nové druhy výrobků strojírenské výroby
Vedení technické dokumentace strojírenské výroby
Posuzování technologičnosti konstrukce
Návrhy inovací technologických souborů
Orientace v technickém kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické parametry strojírenských výrobků
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
zásady tvorby technologických postupů
nástroje, přípravky a měřidla ve strojírenství
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
technologie slévárenství
technologie kovářství a kovárenství
technologie válcování kovů
technologie tažení kovů
technologie svařování kovů
technologie tepelného zpracování kovů
technologie povrchových úprav kovů
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
automatizované systémy řízení výroby CAD/CAM
metody měření spotřeby času
metody měření délek a úhlů
konstruování a tvorba technické dokumentace pomocí počítače (CAD aj.)
technologie obrábění kovů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.