Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Servisní technik diagnostik

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

obsluha, ošetřování, seřizování a údržba strojů a zařízení

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103095

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Servisní technik diagnostik zajišťuje funkční zkoušky strojního zařízení u zákazníka, diagnostikuje poruchy a řeší jejich odstranění.

Pracovní činnosti

  • Provedení funkčních zkoušek strojů a strojních zařízení.
  • Diagnostika závad na strojích a strojních zařízení.
  • Zpracování technické dokumentace – protokolu o nálezu na stroji nebo strojním zařízení.
  • Návrh způsobu a postupu odstranění poruch.
  • Spolupráce na technickém řešení odstranění poruch.
  • Odborná konzultace se zákazníky při přebírání a předávání strojů a strojních zařízení.
  • Školení zákazníků v oblasti obsluhy a údržby strojů a strojního zařízení.
  • Přenášení poznatků z komunikace se zákazníkem do firmy.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zajišťování zkoušek nových strojů. 7
Technická pomoc, školení uživatelů a obsluh strojů a zařízení. 7
Tvorba dokumentace (servisní deníky, deníky zkoušek, záznamy měření, protokoly, technické zprávy aj.). 7
Diagnostika příčin kmitání lopatek ventilátorů. 6
Diagnostika příčin přehřívání uložení točivých strojů. 6
Diagnostika příčin nadměrného hluku a chvění točivých strojů. 6
Diagnostika příčin výkonu ventilátoru při předepsaných otáčkách. 6
Periodické měření parametrů výrobních strojů a zařízení (CNC, NC, elektromotory, kompresory, čerpadla, ventilátory aj.). 6
Monitorování stavu ložisek a detekce dynamických stavů jako nevyváženost, nesouosost apod. 6
Neperiodické měření problémových výrobních strojů a zařízení s posouzením příčiny a řešením problému. 6
Provozní vyvažování rotorů – jednorovinnové i dvourovinnové (oběžná kola, ventilátory, čerpadla a rotory sekaček, fréz apod.). 6
Implementace vibrační diagnostiky do systému údržby. 6
Diagnostika mechanických závad na obráběcích strojích. 5
Návrh řešení při zadření točivých strojů. 5

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru servis a opravy strojů a zařízení KKOV 2345L nejvhodnější
Mechanik seřizovač RVP 23-45-L/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxM vhodná
Strojírenství a strojírenská výroba RVP 23-xx-M/xx vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Kontrola a provádění funkčních zkoušek strojů, zařízení a výrobních linek
Měření parametrů strojů, zařízení a výrobních linek
Poskytování konzultací a rad v oblasti technických systémů a zařízení
Používání měřicí a zkušební techniky
Zpracovávání technické dokumentace o výsledcích provedených zkoušek
Určování opotřebení či závad, strojů, zařízení a jejich částí, rozhodování o způsobu jejich opravy či renovace
Volba postupu práce, nástrojů, pomůcek a náhradních dílů pro montáž, demontáž, opravy a seřizování strojů a zařízení
Orientace v technické dokumentaci

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické parametry strojírenských výrobků
technologie oprav a seřizování výrobních strojů a linek
obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
nástroje, přípravky a měřidla ve strojírenství
strojní mechanismy

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Uspokojování zákaznických potřeb
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž hlukem
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Poruchy vidění.