Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Návrhář podnikových procesů

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

36 000 Kč - 68 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Business proces designer

Další odborné směry S2

nezařazeno do odborného podsměru

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103123

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

21. 9. 2020

Charakteristika

Návrhář podnikových procesů analyzuje, navrhuje a optimalizuje procesy systému řízení podniku a v jeho rámci podnikové procesy, případně procesy pro dodržení kvality ICT služeb. Změny implementuje prostřednictvím informačních technologií, zabývá se vymezením efektů navrhovaných změn procesů, nastavuje a zlepšuje metriky vedoucí ke kontinuálnímu zvyšování jejich efektivity tak, aby se naplnili cíle a poslání organizace, jejíž je zaměstnancem.

Pracovní činnosti

  • Analýza, návrh, dokumentace, standardizace a optimalizace různých druhů podnikových procesů (např. finance, obchod, výroba v různých odvětvích).
  • Vedení optimalizačních workshopů.
  • Analýza a zlepšování procesů na základě výstupů z optimalizačních workshopů.
  • Návrh, příprava a testování navržených řešení.
  • Analýza provedených testů.
  • Implementace navržených změn procesů s pomocí IT.
  • Řízení kvality informačního systému v kontextu mezinárodních norem.
  • Nastavení a zlepšování systému procesního řízení (Business Process Management Systém – BPMS) a správa procesního modelu.
  • Stanovení cílů, opatření, metrik a priorit projektů týkajících se zlepšování procesů.
  • Příprava a dodání podkladů stakeholderům k oblasti procesního řízení v odpovídajícím formátu.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Udržování systému procesního řízení a správa procesního modelu. 9
Spolupráce při stanovení priorit projektů zlepšování procesů a zajišťování stanovení cílů, opatření a metriky zlepšování procesů. 9
Vytváření analýzy zralosti podnikového procesu. 9
Příprava struktury dokumentace podnikových procesů. 9
Vedení optimalizačních workshopů s použitím pokročilých technik pro analýzu a zlepšování procesů. 9
Analýzy a dokumentace podnikového procesu. 8
Příprava testovacího scénáře. 8
Analýza a návrh testů navrženého řešení z pohledu uživatele. 8
Komunikace získaných klíčových zkušenosti a osvědčených postupů z procesů zlepšování systému řízení. 7
Spolupráce s vedoucími týmů při plánování a vedení projektů zlepšování procesů. 7

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Podílí se na definici interních potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr komplexních projektů vývoje informačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb. 13
Podílí se na tvorbě standardů a metodik pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy včetně jejich bezpečnosti. 13
Tvorba oborových standardů kvality veřejných služeb. 13
Tvorba metod a nástrojů pro řízení kvality veřejných služeb. 13
Podílí se na tvorbě koncepční analýzy řešení nejsložitějších procesů a navrhování databází a rozlehlých počítačových nebo síťových prostředí s celostátním nasazením včetně interface na jiné celostátní a světové systémy. 13
Podílí se na tvorbě na stanovování celostátních zásad a principů pro ověřování bezpečnostních systémů, nástrojů elektronického podpisu používaných poskytovateli certifikačních služeb vydávajícími kvalifikované certifikáty a prostředků pro bezpečné vytváření a ověřování zaručených elektronických podpisů. 12

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208R vhodná

Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

doporučené - Certifikát architekta podnikových procesů OCEB2 (OMG Certified Expert in BPMN 2 - Business Process Model and Notation; Object Management Group standard)
doporučené - Certifikát řízení jakosti Kaizen
doporučené - Certifikát z metodiky zlepšování procesů Lean Six Sigma Green Belt
doporučené - Certifikát z oblasti procesního a projektového řízení Lean Six Sigma Black Belt

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Posuzování efektivního uspořádání pracovních procesů
Testování aplikací a úloh
Zpracovávání procesních analýz
Orientace v metodách poradenství
Metodické stanovování cílů
Orientace v klíčových principech řízení projektu
Schopnost rychlé orientace v podnikových procesech z oboru zákazníka
Orientace v legislativě týkající se IT
Uplatňování principů řízení procesů
Stanovování a optimalizace procesů řízení kvality v organizaci

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
management obecně
vlastnosti informačních systémů
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
projektový management
management rizik

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce)
Uspokojování zákaznických potřeb
Samostatnost
Řešení problémů
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění páteře.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Systémoví analytici (CZ-ISCO 2511)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 65 464 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 37 921 Kč do 120 182 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 48 460 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 000 Kč do 67 661 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.