Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Kovárenský inženýr

Odborný směr:

Hutnictví a slévárenství

Odborný podsměr:

zpracování kovů a jejich slitin

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Kovárenský inženýr technolog tepelného zpracování kovů,  Inženýr metalurg tepelného zpracování,  Inženýr technolog tepelného zpracování kovů,  Kovárenský inženýr technolog kování,  Inženýr technolog kování,  Schmiedeingenieur,  Forge engineer

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101976

Datum zveřejnění

22. 2. 2012

Datum poslední aktualizace

17. 4. 2023

Charakteristika

Kovárenský inženýr stanovuje a koordinuje technologické a technické postupy, vypracovává technickou a technologickou dokumentaci, zajišťuje, organizuje, řídí přípravu a průběh kovárenské výroby, koordinuje činnosti při zavádění nových výrobků, procesů a systémů a případně řeší výzkumně vývojovou činnost v kovárenství.

Pracovní činnosti

  • Tvorba technologických postupů a technické a technologické dokumentace kovárenské výroby kování tvarově složitých nebo materiálově náročných výkovků.
  • Určení výrobně technických podmínek ve vazbě na požadavky technického rozvoje.
  • Nastavování, řízení, koordinace a implementace nových procesů.
  • Určení strojů, zařízení a nářadí pro jednotlivé typy výkovků (výlisků).
  • Identifikace neshod produktu z důvodu nevhodného tepelného zpracování a stanovení nápravných opatření.
  • Účast na zkouškách nových strojů a zařízení.
  • Zpracovávání krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých koncepcí kovárenské výroby.
  • Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit.
  • Sledování a vyhodnocování výrobních nákladů.
  • Provádění kontroly dodržování technologických postupů a předpisů, hygienických předpisů, předpisů v oblasti požární ochrany, ochrany a bezpečnosti zdraví při práci, pracovní kázně a vnitropodnikových směrnic.
  • Zpracování a vyhodnocování obchodních a ekonomických ukazatelů a analýz.
  • Zajišťování technické přípravy změn sortimentu a zavádění nových produktů.
  • Vedení příslušné technické dokumentace.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru metalurgické inženýrství KKOV 2109T nejvhodnější
Ekonomika a management v metalurgii AKVO/AKSO 2109T001 nejvhodnější
Ekonomika a management v metalurgii - ekonomika podniku AKVO/AKSO 2109T002 nejvhodnější
Ekonomika a management v metalurgii - podnikový management AKVO/AKSO 2109T003 nejvhodnější
Metalurgické inženýrství AKVO/AKSO 2109T008 nejvhodnější
Metalurgie AKVO/AKSO 2109T009 nejvhodnější
Metalurgie - tváření materiálů AKVO/AKSO 2109T013 nejvhodnější
Metalurgie železa a oceli AKVO/AKSO 2109T016 nejvhodnější
Nauka o kovech a tváření kovů AKVO/AKSO 2109T018 nejvhodnější
Tváření materiálu AKVO/AKSO 2109T030 nejvhodnější
Technologie tváření a úpravy materiálu AKVO/AKSO 2109T034 nejvhodnější

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení technologického úseku kovárenské výroby
Vedení a motivování zaměstnanců, zajišťování komunikace mezi zaměstnanci a vedením kovárenského provozu
Stanovení technologických postupů tepelného zpracování kovů
Stanovení technologického postupu pro vychlazování výkovků pro kování
Zpracování výrobních a kontrolních podkladů pro ověřování série a sériovou výrobu výkovků
Tvorba technických podkladů pro marketingovou a obchodní činnost v oblasti kovárenské výroby
Stanovení technologického postupu kování výkovků
Kontrola dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů v kovárenské výrobě
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích kovárenské výroby
Posuzování a schvalování norem a směrnic výroby z hlediska kvality, cenové efektivity a bezpečnosti práce
Kontrola dodržování pracovní a technologické kázně, předpisů BOZP a hygieny práce v řízeném úseku kovárenské výroby
Analyzování příčin provozních problémů, návrhy na jejich odstranění
Zpracovávání koncepcí, metodik a prognóz rozvoje v oblasti kovárenské výroby

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
zásady tvorby technologických postupů
technologie tepelného zpracování kovů
technologie tváření kovů
technologie výroby tvářecích nástrojů
technologie kovářství a kovárenství
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
defektoskopie
technika měření teplot a regulace pecí
ekonomika a řízení ve strojírenství a kovovýrobě
management pro top manažery
automatizované systémy řízení výroby
bezpečnost práce a požární ochrana ve strojírenství a kovovýrobě

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Netiketa
Tvorba digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Bezpečnost
Ochrana zařízení
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana životního prostředí
Řešení problémů
Řešení technických problémů
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kompetence k sebepoznání a porozumění druhým
Kompetence k vedení lidí
Kognitivní kompetence
Kompetence k analytickému myšlení
Kompetence ke koncepčnímu myšlení
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k podnikavosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž hlukem
Duševní zátěž
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy
  • Chladová alergie
  • Prognosticky závažné poruchy sluchu
  • Raynaudův syndrom
  • Prognosticky závažná onemocnění cév a nervů horních končetin
  • Prognosticky závažné onemocnění dýchacích cest a plic
  • Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí
  • Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek
  • Astma bronchiale či jiná prognosticky závažná alergická onemocnění
  • Prognosticky závažné imunodeficitní stavy
  • Stavy po poškození ionizujícím zářením
  • Osoby s kardiostimulátorem
  • Prognosticky závažné poruchy vidění
  • Prognosticky závažná onemocnění pohybového systému, znemožňující zátěž páteře a trupu
  • Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku
  • Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů
  • Prognosticky závažná chronická onemocnění pohybového systému, zamezující práci ve vynucené poloze
  • Záchvatovité a kolapsové stavy
  • Onemocnění oběhové soustavy
  • Poruchy termoregulace
  • Onemocnění ledvin
  • Závažná endokrinní onemocnění
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest
  • Poruchy sluchu
  • Chronické záněty středouší
  • Tinnitus
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému
  • Nemoci cév a nervů horních končetin
  • Prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek
  • Alergická onemocnění
  • Pozitivní alergická anamnéza
  • Imunodeficitní stavy
  • Chronická onemocnění jater
  • Kožní prekancerozy
  • Závažné poruchy krvetvorby a krvácivé stavy
  • Závažná orgánová onemocnění podle druhu neionizujícího záření
  • Poruchy vidění
  • Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením
  • Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce
  • Závažná onemocnění páteře
  • Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů
  • Klaustrofobie
  • Závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze
  • Závrať jakékoliv etiologie
  • Drogová závislost v anamnéze
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění
  • Závažná nervová onemocnění
  • Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému
  • Poruchy prokrvení končetin

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Důlní a hutní inženýři a specialisté v příbuzných oborech (CZ-ISCO 2146)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 48 326 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 37 575 Kč do 71 960 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2146 Důlní a hutní inženýři a specialisté v příbuzných oborech http://data.europa.eu/esco/isco/C2146