Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Instruktor svařování kovů

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

zpracování plechu

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s výučním listem (NSP 3)

Detailní informace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102988

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Instruktor svařování kovů vyučuje teoretickým znalostem a praktickým dovednostem potřebným pro získání oprávnění svářeče.

Pracovní činnosti

  • Provádění praktického výcviku svařování, navařování a pájení součástí i konstrukcí z kovových materiálů a jejich slitin různými technologiemi.
  • Výklad teorie, norem a předpisů pro jednotlivé metody svařování.
  • Kontrola jakosti svárů.
  • Spolupráce s pracovníky vzdělávací instituce.
  • Organizace a vyhodnocování závěrečných zkoušek.
  • Údržba výukových a technických prostředků.
  • Vedení příslušné dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Vedení odborných praktických výcviků svářečů kovů v přípravných kurzech pro úřední zkoušky nejméně ve třech metodách svařování (Ruční obloukové svařování obalenou elektrodou, Svařování v ochranné atmosféře plynů, Obloukové svařování plněnou (trubičkovou) elektrodou, Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu, Svařování plazmou, Odporové svařování, Navařování, Svařování pod tavidlem, Elektroplynové svařování, Svařování třením) ve stupni hodnocení podle ČSN EN 287. 7
Vedení odborných praktických výcviků svářečů kovů v přípravných kurzech pro úřední zkoušky ve dvou metodách svařování (Ruční obloukové svařování obalenou elektrodou, Svařování v ochranné atmosféře plynů, Obloukové svařování plněnou (trubičkovou) elektrodou, Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu, Svařování plazmou, Odporové svařování, Navařování, Svařování pod tavidlem, Elektroplynové svařování, Svařování třením). 6
Vedení odborných praktických výcviků svářečů kovů v základních kurzech s hodnocením podle ČSN 05 0705. 5

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba KKOV 2351H nejvhodnější
Strojní mechanik RVP 23-51-H/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxH vhodná
Strojírenství a strojírenská výroba RVP 23-xx-H/xx vhodná
Speciální a interdisciplinární obory RVP 39-xx-H/xx vhodná

Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

povinné - Kontrolor svarových spojů pro nedestruktivní zkoušení – vizuální kontrolu (NDT VT - Non Destructive Testing – Visual Testing) dle ČSN EN ISO 9712 a ČSN EN 13100-1
povinné - Svářečský instruktor podle podmínek technického pravidla TP B 303 České svářečské společnosti (CWS ANB)
povinné - Certifikát podle ČSN EN 13067 v souladu s pravidly Evropské svářečské federace (European Welding Federation) DOC EWF 581-01

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Výklad k oblasti norem pro svařování kovů
Průběžné ověřování způsobilosti účastníků kurzu
Vedení praktického výcviku (svařování, navařování a pájení součástí, konstrukcí z kovových materiálů a jejich slitin různými technologiemi)

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technologie svařování kovů
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
bezpečnost práce a požární ochrana ve strojírenství a kovovýrobě
průmyslová ekologie

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Uspokojování zákaznických potřeb
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Lokální zátěž jemné motoriky
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Pracovní doba, směnnost
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná orgánová onemocnění podle druhu neionizujícího záření.
  • Poruchy vidění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.