Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Vychovatel v zařízeních sociálních služeb

Odborný směr:

Věda, vzdělávání, sport

Odborný podsměr:

výchova předškolní a mimoškolní

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

32 000 Kč - 55 000 Kč

Detailní informace

Další odborné směry S2

nezařazeno do odborného podsměru

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101283

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Jednotka práce bude aktualizována v souladu s platnou legislativou v průběhu roku 2013 – 2014. Vychovatel zařízení sociálních služeb provádí výchovně vzdělávací činnost zaměřenou na specifické potřeby klientů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Pracovní činnosti

  • Komplexní výchova a vzdělávání zaměřené na specifické potřeby klientů se speciálními vzdělávacími potřebami v zařízeních sociálních služeb.
  • Vstupní a průběžná pedagogická diagnostika, posouzení individuálních zvláštností, návrhy opatření pro koncepci výchovné a vzdělávací činnosti, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně navrhování cílených opatření k optimalizaci procesu výchovy a vzdělávání v rámci zařízení sociálních služeb.
  • Podněcování osobního vývoje klientů.
  • Samostatné uplatnění speciálně pedagogických postupů a provedení specifických pedagogických vyšetření a velmi náročných pedagogických činností.
  • Vyhodnocení výsledků speciálně pedagogických diagnostických vyšetření a navrhování dalších postupů a opatření.
  • Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách.
  • Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná pedagogům, tvorba výchovných a vzdělávacích dokumentů, evaluačních nástrojů a preventivních programů.
  • Preventivní, primárně diagnostická a konzultační činnost, koordinace aplikace speciálně pedagogických postupů, využívání variantních výchovných metod, nových výchovných metod a metod z jiných odvětví a hodnocení jejich účinnosti, spolupráce se specializovanými odborníky.
  • Tvorba programů integrace a inkluze klientů se speciálními vzdělávacími potřebami v daném zařízení, poskytování pedagogických konzultačních činností.
  • Stanovení a aplikace účinných diagnostických a výchovných metod a postupů v diagnostických ústavech a v diagnostických odděleních domovů pro osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pediatry, neurology, psychiatry a psychology.
  • Stanovení diagnostických a výchovných postupů při výkonu výchovné péče a výchovné práce s adolescenty, spojené s řešením problémů osob v mezních životních situacích ve spolupráci s odborníky z jiných odvětví.
  • Vedení evidence o pedagogické činnosti a hodnocení výsledků klientů.
  • Plnění úkolů a prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně navrhování cílených opatření k optimalizaci procesu výchovy a vzdělávání v rámci školy, školského nebo jiného zařízení. 10
Koordinace činnosti vychovatelů ve výchovných skupinách ve školách a školských zařízeních 10
Výchovná a vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče nebo v záchytných zařízeních včetně hodnocení výsledků, metodická a poradenská činnost, vzdělávací a výchovná činnost na základě znalostí speciální pedagogiky. 10
Výchovná a vzdělávací činnost v zařízeních sociální péče s návazností na dříve získané návyky. Posilování dalšího rozvoje a fixace zbytkových schopností u mentálně postižených jedinců včetně rozvíjení jejich zájmové činnosti s využitím specifických výchovných a vzdělávacích metod na základě znalostí speciální pedagogiky 9
Výchovná a vzdělávací činnost zaměřená na vytváření a rozšiřování vědomostí, dovedností a návyků klientů zařízení sociální péče nebo v záchytných zařízeních včetně rozvíjení jejich zájmové činnosti s využitím pedagogických metod 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru vychovatelství KKOV 7505R nejvhodnější
Předškolní a mimoškolní pedagogika RVP 75-31-N/xx nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 75xxN vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 75xxM vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 75xxR vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Organizace dětských her a dalších činností
Vedení výchovy se zřetelem na speciální vzdělávací potřeby dětí
Používání speciálních metod pro kompenzaci příslušného postižení
Podpora rozvoje osobnosti postiženého dítěte rozvíjením těch jeho schopností a dovedností, v nichž je předpoklad, že by mohl být úspěšný
Provádění protidrogové prevence
Provádění multikulturní výchovy
Provádění výchovy proti šikaně
Tvorba obecných metod ve výchově a vzdělávání v oblasti volného času dětí a mládeže
Tvorba programů integrace a inkluze dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vytváření programů sociální rehabilitace pro zdravotně postižené
Provádění pedagogických vyšetření
Diagnostika studijních předpokladů dětí
Analyzování účinnosti vzdělávání

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
obecná pedagogika
řešení výchovných problémů
protidrogová prevence
multikulturní výchova
výchova proti šikaně
speciální pedagogika
výchova a vzdělávání dětí se smyslovými vadami
didaktika vyučovaného oboru
hodnocení, testování a měření ve vzdělávání
pedagogické projektování a vývoj kurikula
sociální pedagogika
pedagogická psychologie

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic
  • Imunodeficitní stavy
  • Chronická onemocnění jater
  • Závažné poruchy krvetvorby a krvácivé stavy
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Vychovatelé pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (CZ-ISCO 23526)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 45 158 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 728 Kč do 54 791 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Vychovatelé pro dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami (CZ-ISCO 23527)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 487 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 405 Kč do 43 108 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.