Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

Odborný směr:

Věda, vzdělávání, sport

Odborný podsměr:

další vzdělávání

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

32 000 Kč - 47 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Učitelka,  Pedagog,  Teacher at school establishments for further teacher training

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30010

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytuje poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení, zprostředkovává informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání.

Pracovní činnosti

  • Tvorba vzdělávací nabídky s cílem profesního rozvoje pedagogických pracovníků.
  • Organizace vzdělávacích programů a jiných forem podpory rozvoje pedagogických pracovníků.
  • Provádění ediční činnosti pro potřeby vzdělávání a vytváření učebních materiálů.
  • Vedení administrativy a pedagogické dokumentace.
  • Vykonávání marketingu poskytovaných služeb školám a školských zařízením.
  • Poskytování poradenství v oblasti kariéry a profesního rozvoje pedagogických pracovníků, rozvoji škol a školských zařízení.
  • Vyhodnocování vzdělávacích procesů a vzdělávacích programů.
  • Inovace vzdělávacích programů DVPP na základě evaluačních výstupů.
  • Spolupráce na tvorbě a připomínkování koncepcí a strategických dokumentů v rezortu školství.
  • Vykonávání přímé pedagogické činnosti (prezenční vzdělávání DVPP, analýza vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků, tvorba vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci, supervize DVPP, konzultační činnost školám a pedagogickým pracovníkům, odborná účast ve zkušebních komisích DVPP, vedení, konzultování a posuzování závěrečných prací v rámci studií DVPP, evaluace kvality a efektivity vzdělávacích programů DVPP, metodologická činnost).
  • Vykonávání výzkumně – analytické činnosti v oblasti profesního rozvoje pedagogických pracovníků.
  • Spolupráce s národními a mezinárodními profesními organizacemi.

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Tvorba koncepce státní politiky výchovy a vzdělávání, mládeže, tělovýchovy a sportu. 15
Tvorba koncepcí celostátních nebo mezinárodních programů vzdělávání. 14
Tvorba celostátní koncepce systému dalšího vzdělávání a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. 14
Tvorba celostátní koncepce rozvoje vzdělávání. 14
Tvorba celostátní koncepce vzdělávání pedagogických pracovníků. 13
Metodická a specializovaná poradenská činnost poskytovaná pedagogům a tvorba preventivních programů. 12
Metodická a koordinační činnost v oblasti speciálně pedagogických preventivních a poradenských služeb ve školství. 12
Tvorba koncepce výuky a výcviku zaměřené na získávání odborné způsobilosti pro zastávání vysoce specializovaných činností nebo kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů. 12
Komplexní vzdělávací činnost v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků spojená s tvorbou vzdělávacích programů akreditovaných v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich evaluací. 12
Vzdělávací činnost v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřená na oblasti pedagogiky, psychologie, teorie výchovy a didaktiky aj. oblasti podle vzdělávacích programů akreditovaných v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru specializace v pedagogice KKOV 7507T nejvhodnější
Doktorský studijní program v oboru specializace v pedagogice KKOV 7507V nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru pedagogika KKOV 7501T nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 75xxT vhodná
Doktorský studijní program ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče KKOV 75xxV vhodná
Magisterský studijní program v oboru speciální pedagogika KKOV 7506T vhodná
Magisterský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení diskuzí
Zajišťování prostor, techniky, ubytování a dalšího zázemí pro kurzy dalšího profesního vzdělávání
Projektování vzdělávacích akcí dalšího profesního vzdělávání, stanovování a plánování personálního a materiálně technického zabezpečení kurzů
Orientace v učebních plánech, osnovách a dalších učebních dokumentech
Navrhování metod výuky v oblasti dalšího profesního vzdělávání
Koncipování kurzů dalšího profesního vzdělávání
Vyhledávání a výběr vhodných externích lektorů pro kurzy dalšího profesního vzdělávání
Analyzování vzdělávacích potřeb klientů a jejich zájmu o další profesní vzdělávání
Posuzování a vyhodnocování průzkumů vzdělávacích potřeb a průzkumů zájmu o další vzdělávání, v rámci zajišťování koncepční a metodické činnosti v oblasti vzdělávání ve středisku nebo útvaru vzdělávání
Vedení příslušné dokumentace v rámci zabezpečování administrativně technických a organizačních záležitostí výcviku a vzdělávání ve středisku nebo útvaru vzdělávání
Orientace ve formách a možnostech dalšího vzdělávání
Vyhodnocení efektivity vzdělávání
Sestavování individuálního kariérního plánu dalšího vzdělávání a profesního rozvoje
Orientace v legislativě počátečního a dalšího vzdělávání včetně předpisů souvisejících s kariérovým poradenstvím
Organizace kurzů dalšího vzdělávání

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
další profesní vzdělávání, akreditace, certifikace, zákonem předepsané zkoušky
školská soustava, vzdělávací úrovně, obory vzdělání, soustava KKOV
andragogika
marketing a reklama ve vzdělávání
obecná pedagogika
metody a postupy lektorství v odborných kurzech
didaktika vyučovaného oboru
hodnocení, testování a měření ve vzdělávání
pedagogické projektování a vývoj kurikula
psychologie vzdělávání dospělých

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k aktivnímu přístupu

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení (CZ-ISCO 2359)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 36 319 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 992 Kč do 60 544 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 37 563 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 487 Kč do 47 246 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.