NSP.CZ

Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Hlavní energetik v těžbě a úpravě nerostných surovin

Odborný směr:

Těžba a úprava nerostných surovin

Odborný podsměr:

povrchové dobývání a úprava surovin

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

33 000 Kč - 57 000 Kč

Detailní informace

Další odborné směry S2

energetika , nezařazeno do odborného podsměru

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101658

Datum zveřejnění

2. 11. 2011

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Hlavní energetik v těžbě a úpravě nerostných surovin řídí a kontroluje činnost na úseku energetiky v organizaci zabývající se těžbou a úpravou nerostných surovin.

Pracovní činnosti

  • Vytváření podkladů pro strategická rozhodnutí v oblasti energetického hospodářství.
  • Zajišťování licence pro elektrickou energii, teplo a zemní plyn.
  • Koordinace a kontrola zajišťování revizí energetického zařízení.
  • Zajišťování a předkládání plánů týkajících se energetického hospodářství organizace.
  • Zajišťování analýz spotřeby energií, včetně cenového vývoje.
  • Vyhodnocování efektivnosti rozsáhlých investic v oblasti energetických zařízení a systémů.
  • Zpracování a vedení příslušné technické a provozní dokumentace.
  • Kontrola dodržování platných směrnic, norem a právních předpisů v oblasti energetiky.
  • Schvalování ročních a čtvrtletních odběrů zemního plynu a elektřiny.
  • Koordinace a metodické řízení pracovníků útvaru energetiky.
  • Jednání s orgány státní a veřejné samosprávy v rozsahu daných pravomocí.
  • Kontrola a zajišťování realizace nápravných opatření uložených kontrolními orgány.
  • Zajišťování statistických údajů v oblasti energetiky v rozsahu daném předpisy ČSÚ, MPO a podnikovými normami.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Koordinace tvorby plánů rozvoje energetického hospodářství organizace 10
Zpracování koncepcí, metodik a prognóz rozvoje energetiky v organizaci 10
Vyhodnocování vývoje cen nakupovaných komodit 10
Příprava podkladových materiálů pro strategii nákupu (elektřina, plyn, teplo) 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru energetika KKOV 3907T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642T nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru energetika KKOV 3907R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru silnoproudá elektrotechnika KKOV 2642R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303R vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

doporučené - Vyhláška č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
Plánování investičních procesů v oblasti energetických zařízení a systémů
Zpracovávání koncepcí a prognóz rozvoje energetiky na podniku
Orientace v technické dokumentaci a normách uplatňovaných v energetice
Zpracování podnikových metodik v energetice
Systémy řízení energetického hospodářství podniku

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
bezpečnost práce
zařízení a systémy pro výrobu energie a jejich provoz
prvky, zařízení a systémy automatické regulace
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
systémy a standardy jakosti a kvality v energetice
principy hospodaření podnikatelského subjektu, hospodářský výsledek
zařízení a systémy pro rozvod energie a jejich provoz
hornická dokumentace
technologie těžby a úpravy nerostných surovin

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Celková fyzická zátěž
Zraková zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Práce ve výškách
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Zátěž prachem
Zátěž vibracemi
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Inženýři elektrotechnici a energetici (CZ-ISCO 2151)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 57 070 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 485 Kč do 93 114 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 42 816 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 891 Kč do 56 606 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři energetici distribuce energie (CZ-ISCO 21518)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 64 376 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 47 561 Kč do 96 847 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.