• Zavádění procesů hodnocení a řízení rizika organizace v oblasti bezpečnosti práce s dětmi a mládeží – předcházení úrazům atd.
• Monitorování a vyhodnocování události (nehody) bezpečnostní povahy a navrhování příslušných preventivních opatření a pravidelné vyhodnocování jejich účinnosti.
• Interní sledování bezpečnosti, spoluzodpovědnost za řízení rizika v průběhu aktivit organizace.
• Navrhování nutných kvalifikačních doškolování pracovníků organizace v oblasti bezpečnosti a řízení rizika.
• Návrh krizového scénáře organizace včetně zásad komunikace s médii.
• Zajišťování informovanosti pracovníků organizace v oblasti bezpečnosti a publikování souhrnné bezpečnostní zprávy za určité období činnosti organizace.
• Navrhování bezpečnostních pravidel (obecná, týkající se činnosti organizace; speciální pro konkrétní aktivity a technická týkající se postupů a garancí).
• Schvalování nových programových aktivit po stránce bezpečnosti.
• Schvalování míst a podmínek konání činností organizace a vyhodnocování rizika podmínek činnosti organizace.
• Sledování a aplikace legislativy vztahující se k bezpečnosti.
• Konzultace bezpečnostních otázek ve vztahu k pojištění organizace.
• Spolupráce se zdravotníkem organizace na zabezpečení akcí.
• Zajištění spolupráce v oblasti bezpečnosti práce s dětmi a mládeží s dalšími subjekty, např. orgány státní správy.
• Studium poznatků v oboru a jejich aplikace do praktické činnosti lektora.
• Poskytování informací a konzultační činnost, spolupráce se specializovanými odborníky.
• Správa svěřených výukových a technických prostředků.
• Rozvoj kultury otevřenosti a přiznání chyby mezi pracovníky organizace, podpora otevřeného sdílení zkušeností mezi pracovníky organizace.
• Školení zaměstnanců, pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží v oblasti bezpečnosti.

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Duševní poruchy
• Poruchy chování
• Závažná psychosomatická onemocnění