Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Svou kvalifikaci v zaměstnání využívá 63 % lidí

úterý 30. ledna 2018

Mezi maturitními obory jsou své profesi nejvěrnější absolventi zdravotnických a ekonomických oborů, u vyučených zůstávají u své profese nejčastěji absolventi strojírenských oborů. ...

Mezi maturitními obory jsou své profesi nejvěrnější absolventi zdravotnických a ekonomických oborů, u vyučených zůstávají u své profese nejčastěji absolventi strojírenských oborů.

Získanou kvalifikaci ve svém zaměstnání plně využívá 43 % vyučených a maturantů. Dalších 20 % pracuje alespoň v částečné či dílčí shodě s oborem, který absolvovali. Zhruba 37 % ekonomicky aktivních obyvatel se středním vzděláním pracuje mimo svou původní kvalifikaci. Analýzu shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání zpracoval Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Analýza ukazuje, že z celkového hlediska zůstává využití vzděláním získané kvalifikace ve sledovaném období deseti let celkově na zhruba stejných hodnotách. Výraznější, pozitivní změny ve smyslu profesní stability jsou patrné v uplatnění absolventů strojírenských oborů, a to jak u vyučených, tak u maturantů.

„Plně ve shodě se svou kvalifikací se uplatňuje až 64 % všech vyučených ve strojírenských oborech. Mezi absolventy do 29 let je to dokonce 70 % z nich. Jedná se například o automechaniky, mechaniky různých strojírenských zařízení, zámečníky, nástrojaře nebo obráběče kovů,“ říká Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele NÚV pro řízení sekce pro analýzy, kvalifikace a odborné vzdělávání. „Absolventi strojírenských oborů zůstávají „nejvěrnější“ svému oboru, nejen v době těsně po ukončení školy, ale i po dobu svého profesního života. Zároveň dlouhodobě vykazují výrazně nižší míru nezaměstnanosti, než je průměr v kategorii vyučených,“ vysvětluje Helena Úlovcová.

Maturanti se uplatňují kvalifikovaně v širší škále profesí

V součtu všech, u kterých se jejich získané vzdělání shoduje alespoň částečně s vykonávaným zaměstnáním, jsou na tom ve srovnání s vyučenými (50 %) maturanti lépe (54 %). Důvodem je širší odborný základ, který obory zakončené maturitní zkouškou poskytují, a proto se jejich absolventi mohou uplatnit kvalifikovaně i mimo svůj konkrétní obor vzdělání. „Vyučení jsou naopak připravováni pro jedno či několik konkrétních povolání a zaměstnavatelé je pak přijímají na pozice vyžadující ještě užší kvalifikaci,“ doplňuje Helena Úlovcová.

V povolání, které také zcela odpovídá získané kvalifikaci, pracuje až 77 % absolventů maturitních zdravotnických oborů. Souvisí to se specifičností zdravotnických oborů a s nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví. Ve svém či příbuzném oboru se také relativně často uplatňují absolventi maturitních oborů Ekonomika a administrativa (63 %), Pedagogika, učitelství a sociální péče (63 %) i Informatických oborů (56 %).

Z hlediska využití získaného vzdělání je méně příznivá situace ve skupině oborů Textilní a kožedělná výroba, a to jak u vyučených, tak u maturantů. Zcela mimo obor vzdělání a dosaženou kvalifikaci odchází více než 40 % jejich absolventů.

Citovaná studie je k dispozici

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, Markéta Růžičková, tisková mluvčí