Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Bez nových nápadů a řešení se neobejdeme

pondělí 29. dubna 2019

Stárnoucí a stále narůstající celková populace, větší výskyt chronických onemocnění, soulad s právními předpisy, obrovský pokrok inovativních, avšak nákladných digitálních technologií – to je podle analýzy společnosti Deloitte pro rok 2019 pouze několik faktorů, které budou i nadále zvyšovat výdaje na zdravotní péči a poptávku po ní.

Aby zdravotnický sektor dokázal formovat svou budoucnost a vytvářet nové obchodní modely i modely poskytování péče podporované digitálními technologiemi, potřebuje vytvořit udržitelnou komunitu založenou na využívání chytrých řešení. Klíčové tak vedle finanční udržitelnosti a digitální transformace bude i dodání kvalitní péče a vytvoření „zážitku“ pro pacienta. Řešením je také odklon od péče o nemocné, kdy se pacienti léčí až poté, co onemocní. A pochopitelně také větší zaměření na zdravotní péči podporující duševní pohodu a včasnou intervenci, která zamezí vzniku vážnějších zdravotních problémů. To vše říká nová studie společnosti Deloitte.

Odborný časopis Healthcare Global v podobném duchu vybral několik zdravotnických inovací pro rok 2019, které jsou k dispozici a mohou celý sektor pozitivně transformovat. Jsou zajímavé tím, že ukazují směr také českému zdravotnictví.

Telemedicína

Telekomunikační technologie jsou pro pacienty asi nejpohodlnější cestou, jak získat lepší péči a snížit frekvenci návštěv u lékaře či na pohotovosti. Klinická péče na dálku v podstatě zvyšuje její dostupnost. Odstraňuje i její potenciální zpoždění, a tak dává pacientům větší kontrolu nad jejich zdravím.

Vládní plán zavádění telemedicíny u nás do roku 2020 uvádí čtyři opatření: definici technického a organizačního rámce telemedicíny a mHealth, bezpečné a efektivní aplikace v telemedicíně a mHealth, dále vytvoření rámce datové bezpečnosti a přenositelnosti v telemedicíně a elektronickou podporu léčby v domácím prostředí pacienta. V tomto případě jde o pracoviště kvalifikovaného dohledu s technickým vybavením a odbornými kompetencemi.

Digitální technologie

Spotřebitelé si zvykli na přístup ke svým datům pomocí různých digitálních nástrojů. Používání mobilních a tabletových zdravotních aplikací se na celém světě ztrojnásobilo z 13 procent v roce 2014 na 48 procent dnes. Mobilní aplikace jsou k dispozici více než miliardě uživatelů. Tempo a rozsah digitální zdravotní péče a inovace exponenciálně narůstají.

Digitální technologie podle Deloittu podporují úsilí zdravotnických systémů přejít k novým modelům péče, v jejímž centru je pacient, a pomáhají vyvinout „inteligentní“ přístupy ke zdraví. Cílem je zlepšit dostupnost a finanční dosažitelnost zdravotní péče, zvýšit její kvalitu a snížit náklady. Blockchain, robotická automatizace procesů, cloud, umělá inteligence a roboti, internet lékařských věcí nebo digitální i virtuální realita jsou několika příklady vlivu technologií na zdravotní péči. Tyto technologie pomáhají se stanovením diagnózy a léčby, přispívají k rychlosti, kvalitě i přesnosti a spolu s tím ještě zlepšují „zážitek“ pacientů.

Umělá inteligence

Aplikace umělé inteligence, jako jsou prediktivní analýzy pro monitorování pacientů, už přinesly značné finanční úspory. Jsou zaměřeny na nemocnice a zdravotnická zařízení, zahrnují monitorování pacientů a zapisování poznámek do elektronických zdravotních záznamů. Evropská unie chce do roku 2020 investovat na 25 miliard eur do umělé inteligence, aby dohnala náskok Asie a USA.

Vloni například představila společnost Google své základní zákony na využití umělé inteligence, kromě jiného právě ve zdravotnictví. „Umělá inteligence se každým dnem stává čím dál pokročilejší a Google se rozhodl svou praxi v této oblasti přenést i do oboru zdravotnictví. Vidíme, že to bude jedna z nejdůležitějších oblastí v příštích deseti až dvaceti letech,“ řekl generální ředitel společnosti Google Sundar Pichai. Česká republika patří mezi země s největším očekávaným dopadem automatizace a technologií využívajících umělou inteligenci, kromě jiných i ve zdravotnictví a sociálních službách. Lze navíc očekávat, že automatizace a umělá inteligence budou mít největší dopad na zdejší zaměstnanost a pracovní místa.

Blockchain

Odhaduje se, že celkové investice do blockchainu (speciální decentralizované databáze) do konce roku 2025 přesáhnou 5,6 miliardy dolarů. Největší přínos této technologie je v uchovávání zdravotnické dokumentace, dodržování regulačních opatření a ve zdravotních záznamech. Bude ale třeba zajistit pohodlné, ekonomické a bezpečné zaznamenávání a ukládání informací mezi různými aplikacemi a systémy. Transparentnost a odstraňování zprostředkovatelů třetích stran zjednoduší procesy a podstatně sníží náklady na zdravotní péči. Blockchain by tak celému odvětví mohl do roku 2025 uspořit 100 až 150 miliard dolarů ročně v souvislosti s ochranou dat a IT i v provozních a personálních nákladech. Jsou už například vyvinuty aplikace založené na blockchainu, které sledují farmaceutika od místa původu ke spotřebiteli.

Nástroje elektronické dokumentace

Elektronické zdravotnictví má za cíl především zlepšit prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a usměrňování poskytování zdravotní péče a životního stylu obyvatelstva. Dochází ke sdílení informací mezi jednotlivými lékaři, sdílení medicínských postupů a zlepšuje se komunikace. Neméně důležitá je koordinace mezi poskytovateli zdravotní péče a pacientem. Do roku 2022 se očekává, že elektronická zdravotní dokumentace poroste na průměrné úrovni šest procent ročně.

U nás vloni ministerstvo zdravotnictví novelou zdravotnickou dokumentaci alespoň zjednodušilo. „Vyslyšeli jsme volání ze strany zdravotníků. Zdravotnickou dokumentaci není možné zrušit, ovšem chceme, aby zdravotníci, a zejména zdravotní sestry, byli povinni vést mnohem méně záznamů a v podobě více odpovídající skutečným potřebám. Podle toho, jaká péče je pacientovi poskytována. Věřím, že toto výrazné zjednodušení administrativy bude pro zdravotníky motivací ve zdravotnictví setrvat a neodcházet mimo obor,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

3D tisk

Zdravotnictví je druhý největší sektor v 3D výrobě. Každoročně je například dokončeno více než 100 tisíc operací kolenního kloubu s využitím 3D tištěných náhrad přizpůsobených pacientům. Díky tomuto procesu mohou být povrchy a struktury optimalizovány z hlediska pevnosti, hmotnosti a materiálu. V ČR je 3D tisk na poměrně vysoké úrovni a jeho využití ve zdravotnictví se zvyšuje. Například ve standardním úhradovém katalogu VZP dnes najdete metodou 3D tisku individuálně vyráběné kranioimplantáty (pro rekonstrukci kostních defektů lebky), kdy se na základě CT snímků vytiskne na 3D tiskárně přesná náhrada kosti. V některých případech mohou být 3D tiskem individuálně zhotovovány také určité konstrukční části ortéz nebo protéz. Nově byla do úhradového katalogu zařazena i cévní protéza, která se na základě CT snímků pacientových cév vyrábí tak, že se na 3D tiskárně vytiskne šablona z tvrdého PVC a pak se na tuto „šablonu“ naplete cévní protéza.

Genetika a genomika

Vzhledem k tomu, že se spotřebitelé více podílejí na řízení svého zdraví, vzrostla popularita a rozsah spotřebitelských genetik a výzkumných společností. Lidé chtějí dále znát svůj genetický kód. Současná medicína se většinou zabývá diagnózou a léčbou už rozvinutých onemocnění na základě symptomů patrných na první pohled. Preventivní medicína staví na poznatcích genetiky a genomiky.

Hlavním úkolem preventivní medicíny je předcházet nemocem. K tomu patří poznání patogenních mechanismů od molekulární po orgánovou úroveň. Základní myšlenka vychází z předpokladu, že nástup onemocnění se projeví na molekulární úrovni mnohem dříve, než dojde k měřitelným změnám v rámci celého orgánu či organismu. Tyto změny bude jednoho dne možné pomocí genomiky sledovat. Nejen že se farmaceutické společnosti snaží rozvíjet léčbu analýzou lidské genetiky, snaží se dokonce odstranit dědičné geny, které procházejí nemocemi po generace. V roce 2017 byla lidská embrya úspěšně „upravena“ pomocí nástroje pro úpravu genů, který vymýtil hypertrofickou kardiomyopatii u 42 případů.

Zdroj: Hospodářské noviny, Roman Procházka